ECLI:CZ:NS:2016:21.ND.201.2016.1
sp. zn. 21 Nd 201/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce Intrum Justitia Czech, s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1216/46, IČO 27221971, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Lazarská č. 1718/3, proti žalovanému T. S. , o zaplacení 20.102,25 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 17 C 14/2016, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 17 C 14/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Okresního soudu v Litoměřicích dne 22.1.2016 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.102,25 Kč s příslušenstvím.
Usnesením ze dne 14.4.2016, č.j. 17 C 14/2016-76, vyslovil Okresní soud v Litoměřicích svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že „věc bude po právní moci výroku I. předložena Nejvyššímu soudu ČR k určení, který okresní soud je k projednání a rozhodnutí příslušný“. Na základě zjištění, že „Policie ČR eviduje žalovanou osobu s adresou bydliště shodnou s údajem na podané žalobě“ s tím, že „se tato osoba na adrese od 22.4.2016 nezdržuje (zpráva Policie ČR sepsána 9.4.2016, a tedy zřejmě jde o údaj 22.4.2015)“, a že „manželka žalovaného má evidovaný pobyt na adrese K., N.“, soud prvního stupně dospěl k závěru, že „podmínky místní příslušnosti nelze spolehlivě zjistit“, neboť „notorietou je skutečnost, že v ČR občané třetích států zpravidla evidují svůj pobyt avšak skutečné bydliště případně úmysl trvale se zdržovat na konkrétní evidované adrese nesdělují“, navíc má-li „právní základ k podané žalobě původ ve smluvním vztahu, který žalovaná osoba uzavřela 19.1.2001 (poznámka: správně dne 19.1.2007) s původním věřitelem ČS a.s.“, a „žalovaná osoba na listině – smlouvě o užívání debetních karet - uvedla bydliště T., V.“, a proto vyslovil svou místní nepříslušnost a věc předložil Nejvyššímu soudu ČR k určení místně příslušného soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o.s.ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud České republiky v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12.11.2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud ČR žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o.s.ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu ČR za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud ČR určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o.s.ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o.s.ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích, u něhož bylo řízení zahájeno.
V Brně 25. července 2016
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu