ECLI:CZ:NS:2016:22.CDO.4864.2016.1
sp. zn. 22 Cdo 4864/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Králíkem, Ph.D., ve věci žalobkyně Beck International, s. r. o. , se sídlem v Mělníku, Blatecká 3344, IČO: 62741438, zastoupené JUDr. Josefem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 7 – Holešovicích, Argentinská 286/38, proti žalovanému F. J. , o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 5 C 420/2009, o dovolání žalovaného a J. J., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2016, č. j. 14 Co 68/2016-193, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Břeclavi (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 12. 1. 2016, č. j. 5 C 420/2009-165, odmítl dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „odvolací soud“) ze dne 9. 4. 2015, č. j. 14 Co 24/2015-137, (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 23. 6. 2016, č. j. 14 Co 68/2016-193, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaný a jeho manželka dovolání. Nesouhlasí s usnesením odvolacího soudu, který zpochybnil šetření pošty ohledně doručení rozsudku odvolacího soudu, namítají, že jsou perzekuováni, uvádějí, že nemají na advokáta, proto v případě nutnosti žádají o jeho přidělení a závěrem navrhují, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyni nebylo dovolání v souladu s §210 odst. 1 větou druhou o. s. ř. doručováno.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 9. 4. 2015, č. j. 14 Co 24/2015-137, bylo odmítnuto pro opožděnost. K odvolání žalovaného odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, přičemž žalovaného poučil o nepřípustnosti dovolání. Přesto žalovaný a jeho manželka podali dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu.
Dovolání žalovaného a jeho manželky je objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř., neboť proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí dovolání pro opožděnost, je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Nadto dovolání manželky žalovaného je rovněž subjektivně nepřípustné, neboť k podání dovolání je oprávněn pouze účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura, 2000, č. 1, str. 28)]; to však manželka žalovaného v dané věci nesplňuje, když nebyla ani účastnicí řízení.
Jelikož dovolání žalovaného a jeho manželky je objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř., Nejvyšší soud je podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se přitom s ohledem na povahu napadeného rozhodnutí pokoušel odstranit vady podání a nedostatek povinného právního zastoupení podle §241 o. s. ř.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. prosince 2016
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu