ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.2152.2015.1
sp. zn. 23 Cdo 2152/2015
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce J. C. , zastoupeného JUDr. Petrem Orctem, advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Závodní 391/96C, proti žalovanému Ing. L. J. , zastoupenému JUDr. Karlem Seidlem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Jiráskova 2, o zaplacení 220.506 Kč, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 14 C 354/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2014, č. j. 25 Co 193/2014-608, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2014, č. j. 25 Co 193/2014-608, a rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 24. 4. 2014, č. j. 14 C 354/2008-580, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem (v pořadí druhým) ze dne 24. 4. 2014, č. j. 14 C 354/2008-580, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení 220.466,70 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku) a uložil žalobci povinnost zaplatit státu na znalečném 8.400 Kč (bod III. výroku).
Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 220.466,70 Kč z titulu smluvní pokuty spolu s příslušenstvím. Dne 31. 8. 2006 žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli smlouvu o dílo dle obchodního zákoníku ve znění dodatku ze dne 14. 7. 2006, kterým byla určena celková cena díla 2.054.640 Kč. Pro porušení povinnosti zhotovitelem vyúčtoval žalobce jako objednatel smluvní pokutu dle smlouvy o dílo, která byla soudem prvního stupně shledána oprávněnou co do důvodu v částce 208.751,42 Kč. V průběhu řízení žalobce od smlouvy o dílo z důvodu prodlení žalovaného jako zhotovitele se splněním povinnosti provést dílo řádně a včas podáním ze dne 12. 6. 2009 odstoupil. Žalovaný v průběhu řízení vznesl námitku započtení ve výši 220.506 Kč jako procesní obranu, když tato částka představuje hodnotu provedených prací žalovaným na díle do doby, než žalobce od smlouvy odstoupil. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný je nositelem pohledávky z titulu vypořádání bezdůvodného obohacení dle §544 odst. 1 obch. zák., když vlastníkem zhotovované stavby je od počátku objednatel, tj. žalobce. Za účelem zjištění obvyklé ceny byl v řízení vypracován znalecký posudek Ing. Lukášem Janouškem, který určil výši bezdůvodného obohacení s přihlédnutím ke zjištěným vadám částkou 2.404.654,50 Kč. Protože v řízení bylo nesporné, že žalobce uhradil žalovanému částku 1.872.930 Kč a výše bezdůvodného obohacení činila částku 2.404.654,50 Kč, soud prvního stupně uzavřel, že pohledávka žalobce z titulu smluvní pokuty zanikla v důsledku obrany žalovaného spočívající v započtení a rozhodl o zamítnutí žaloby.
K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a III. potvrdil (první výrok), ve výroku II. jej změnil tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (druhý výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).
Odvolací soud posoudil smlouvu o dílo mezi žalobcem a žalovaným jako platně uzavřenou v režimu obchodního zákoníku ve smyslu §262 obch. zák. Uvedl, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud na vypořádání ze zaniklé smlouvy o dílo aplikoval §544 odst. 1 obch. zák., podle kterého, má-li ke zhotovované věci vlastnické právo objednatel a věc nelze vzhledem k její povaze vrátit nebo předat zhotoviteli, je objednatel povinen uhradit zhotoviteli to, o co se objednatel zhotovováním věci obohatil, jestliže závazek zanikl z důvodu, za které objednatel neodpovídá. Za obohacení přitom nelze považovat náklady, které zhotovitel vynaložil, ale je třeba vyjít z obecné ceny (tržní hodnoty) nemovitosti, kterou objednatel získal. Při zjišťování je třeba zhodnotit i vady stavby. Cena díla, resp. cena jednotlivých částí, sjednaná v zaniklé smlouvě je právně nevýznamná pro zjištění, oč se objednatel obohatil, tedy oč se plněním zhotovitele zvýšil jeho majetkový stav. V souvislosti s výší bezdůvodného obohacení dovolací soud odkázal na vypracovaný znalecký posudek s tím, že znalec ocenil dílo, které bylo objednateli dodáno, obvyklou cenou, přičemž přihlédl i k vadám díla. Platí, že je na rozhodnutí znalce, jakou metodiku zvolí při určení vzájemného vypořádání, tj. zda bude např. vycházet z ceníku ÚRS. Dle odvolacího soudu zákon neukládá vycházet z ceny v zaniklé smlouvě a ani ze stávající judikatury nelze takový postup dovodit.
Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též jen „dovolatel“) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, jež má být dovolacím soudem posouzena jinak. Touto právní otázkou je otázka vypořádání žalobce s žalovaným pro případ odstoupení žalobce od smlouvy o dílo dle §544 odst. 1 obch. zák.
Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1 o. s. ř.) spatřuje dovolatel v závěru, že cena díla, resp. cena jeho jednotlivých částí, sjednaná v zaniklé smlouvě je právně nevýznamná pro zjištění, oč se objednatel obohatil, tedy oč se plněním zhotovitele zvýšil jeho majetkový stav. Dovolatel uvádí, že takový závěr nepřípustně zvýhodňuje pro případ vypořádání vzájemných nároků ze zrušené smlouvy o dílo žalovaného, který porušil svou povinnost provést dílo řádně a včas, neboť v důsledku aplikace uvedeného výkladu §544 odst. 1 obch. zák. by byl žalobce povinen zaplatit žalovanému částku o cca 350.000 Kč vyšší, než kolik činily reálné náklady na zhotovení díla (resp. kolik činila smlouvou o dílo sjednaná cena díla). Dovolatel odkazuje na dosah zásady, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu s tím, že soudy by měly v obdobných případech při určení výše obohacení dle §544 odst. 1 obch. zák. zohledňovat též cenu díla sjednanou smluvními stranami ve smlouvě o dílo, resp. skutečně vynaložené náklady na zhotovení díla.
Žalovaný se k dovolání žalobce vyjádřil tak, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné a navrhuje dovolání odmítnout, případně zamítnout. Dle žalovaného nelze za zvýhodnění zhotovitele považovat právo na vydání reálné (skutečné) majetkové hodnoty, o kterou se objednatel realizací díla zhotovitelem obohatil; jinak řečeno, není nikde stanoveno, že výše obohacení musí být automaticky vyšší, než byla sjednaná cena díla. Uvádí, že žalobce od smlouvy o dílo odstoupil, čímž dal najevo, že nechce být dále vázán smluvním vztahem a měl by proto nést důsledky svého rozhodnutí. Žalovaný dále namítá účelovost jednání žalobce i jím dovozovaných závěrů.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle §241 odst. 1 o. s. ř., se zabýval přípustností dovolání.
Podle ustanovení §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolání je přípustné, neboť odvolací soud se odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky, zdali výše úhrady podle §544 odst. 1 obch. zák. může přesáhnout cenu díla sjednanou ve smlouvě o dílo. Dovolání je proto i důvodné.
Podle ustanovení §544 odst. 1 obch. zák. má-li ke zhotovované věci vlastnické právo objednatel a věc nelze vzhledem k její povaze vrátit nebo předat zhotoviteli, je objednatel povinen uhradit zhotoviteli to, o co se objednatel zhotovováním věci obohatil, jestliže závazek zanikl z důvodu, za který objednatel neodpovídá.
K otázce, zda výše úhrady podle §544 odst. 1 obch. zák. může přesáhnout cenu díla sjednanou ve smlouvě o dílo, se dovolací soud vyslovil v rozsudku ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3964/2014, se závěrem, že ustanovení §544 odst. 1 obch. zák. poskytuje ochranu především objednateli v situaci, kdy (za splnění dalších podmínek) závazek k provedení díla zanikl z důvodu, za který objednatel neodpovídá. Proto se v případě zániku závazku provést dílo z tohoto důvodu nemůže dostat ten, kdo smlouvu porušil (zhotovitel), do výhodnějšího postavení než v případě, kdyby závazek nezanikl a smlouva byla řádně splněna. Toto hledisko nelze při výkladu ustanovení §544 odst. 1 obch. zák. pominout, a proto výše nároku zhotovitele na úhradu toho, o co se objednatel zhotovováním věci obohatil, nemůže přesáhnout cenu díla sjednanou ve smlouvě o dílo.
Jestliže tedy odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) v projednávané věci určil výši obohacení objednatele ve smyslu §544 odst. 1 obch. zák. ve výši 2.404.654,50 Kč za situace, kdy sjednaná cena tohoto díla dle smlouvy o dílo ve znění dodatku ze dne 14. 7. 2006 činila 2.054.640 Kč, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci.
Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené shledal, že rozhodnutí odvolacího soudu není správné a dovolání je důvodné. Z toho důvodu napadený rozsudek odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) zrušil. Protože důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, bylo zrušeno i jeho rozhodnutí a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (§243g odst. 1 věta první o. s. ř.). Protože se tímto rozhodnutím řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu.
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2016
JUDr. Pavel H o r á k , Ph.D.
předseda senátu