ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.562.2016.1
sp. zn. 23 Cdo 562/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. V. Z. , podnikatele se sídlem Český Těšín, Frýdecká 595/2, PSČ 737 01, identifikační číslo osoby 63357330, zastoupeného Mgr. Jiřím Fialou, advokátem se sídlem Frýdek-Místek, Novodvorská 667, proti žalované K.T.&K. Group Czech s.r.o. , se sídlem Karviná, Karola Śliwky 126/18, PSČ 733 01, identifikační číslo osoby 27781143, zastoupené Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem Ostrava- Moravská Ostrava, Poštovní 39/2, o zaplacení 169 128 Kč s příslušenstvím, ve věci návrhu žalované o osvobození od soudního poplatku, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 27 EC 970/2011, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 10. 2015, č. j. 57 Co 429/2015-127, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 10. 2015, č. j. 57 Co 429/2015-127, potvrdil usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 21. 5. 2015, č. j. 27 EC 970/2011-113, kterým byla zamítnuta žádost žalované ze dne 14. 4. 2015, kterou se domáhala osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) vyšel ze zjištění, že poté, co žalované nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků usnesením Okresního soudu (soudu prvního stupně) v Karviné ze dne 5. 2. 2014, č. j. 27 EC 970/2011-89, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2014, č. j. 57 Co 137/2014-94, a kdy dovolání proti tomuto rozhodnutí bylo odmítnuto, podala žalovaná opětovnou žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodněnou změnou majetkové situace spočívající v tom, že je vůči ní vedeno u Okresního soudu v Karviné exekuční řízení pod sp. zn. 49 EXE 1405/2015. Na výzvu soudu k doložení svých majetkových poměrů reagovala žalovaná až v odvolacím řízení, kdy navíc předložila potvrzení o tom, že má daňové nedoplatky na dani z přidané hodnoty a že k zajištění daňových nedoplatků ve výši 285 037 Kč bylo rozhodnutím Finančního úřadu v Karviné ze dne 9. 7. 2014 zřízeno zástavní právo k jejím movitým věcem. Podle závěru odvolacího soudu uvedená sdělení žalované nijak nedokumentují její celkové finanční a majetkové poměry, ale pouze to, že má dluhy, na které je vedena exekuce a zřízeno zástavní právo, z čehož nelze dovodit, že majetková situace žalované je taková, že jsou u ní dány podmínky pro osvobození od soudního poplatku, který za odvolání činí 8 460 Kč. Odvolací soud uzavřel, že neměl pro požadované osvobození od soudního poplatku potřebné podklady.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž uvedla, že dovolání považuje za přípustné, neboť v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla řešena právní otázka, kterou odvolací soud podle jejího názoru řešil nesprávně, a to, zda předloženým potvrzením o tom, že je vůči žalované vedena exekuce a že má daňové nedoplatky na dani z přidané hodnoty, kdy k zajištění daňových nedoplatků ve výši 285 037 Kč bylo správcem daně zřízeno k jejím movitým věcem zástavní právo, žalovaná neosvědčila své majetkové poměry osvědčující splnění zákonných podmínek pro osvobození od placení soudních poplatků. Podle dovolatelky se odvolací soud při řešení této otázky dopustil nesprávného právního posouzení, neboť nemá-li žalovaná finanční prostředky ani na splnění své daňové povinnosti a na to, aby odvrátila důsledky exekuce, pak není schopna ani zaplatit soudní poplatek za odvolání. Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) napadené usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.
Nejvyšší soud, jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání žalovaného rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Podle §237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolatelkou položená otázka, „zda předloženým potvrzením o tom, že je vůči žadatelce o osvobození od soudních poplatků vedena exekuce a má daňové nedoplatky na dani z přidané hodnoty, a kdy k zajištění daňových nedoplatků bylo zřízeno k jejím movitým věcem zástavní právo, žadatelka neosvědčila své majetkové poměry osvědčující splnění zákonných podmínek pro osvobození od placení soudních poplatků“, není právní otázkou, která by nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud řešena. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 99/2013, dovodil, že má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, přičemž celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky (srov. též usnesení ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 96/2014 a usnesení ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013, veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz ).
Z uvedeného vyplývá, že břemeno tvrzení, jakož i důkazní břemeno ohledně skutečnosti, které jsou rozhodné pro posouzení, zda poměry žadatele odůvodňují osvobození od soudních poplatků, zatěžují účastníka, který o osvobození od soudních poplatků žádá (srov. např. usnesení ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 32 Cdo 3047/2014, veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz ).
Jestliže tedy v daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že doložení skutečností žalovanou o tom, že se jí změnila majetková situace spočívající v tom, že je vůči ní vedeno exekuční řízení, že má daňové nedoplatky na dani z přidané hodnoty a že k zajištění daňových nedoplatků ve výši 285 037 Kč bylo zřízeno zástavní právo k movitým věcem žalované, nijak nedokumentují její celkové finanční a majetkové poměry, ale pouze to, že má dluhy, na které je vedena exekuce a zřízeno zástavní právo, z čehož nelze podle odvolacího soudu dovodit, že majetková situace žalované je taková, že jsou dány podmínky pro osvobození od soudního poplatku, odvolací soud se při řešení této právní otázky posouzení předpokladů pro osvobození od soudních poplatků neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, podle níž je účastník, má-li být osvobozen od soudních poplatků, povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své celkové poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti. Pouhé předložení dokladů o exekuci a zřízení zástavního práva dovolatelce nepostačí pro tvrzení a prokázání, že nemá žádný majetek. Jestliže žalovaná ani po opakovaných výzvách soudu, aby doložila své celkové majetkové poměry, tak neučinila, neosvědčila, že její majetkové poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků. Závěr odvolacího soudu, že dovolatelka nedoložila, že u ní jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Nejedná-li se tedy v dané věci o právní otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou a odvolací soud se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu neodchýlil, není dovolání žalované proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle §237 o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. srpna 2016
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu