ECLI:CZ:NS:2016:23.ND.162.2016.1
sp. zn. 23 Nd 162/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Z. K. , zastoupené Mgr. Zbyňkem Babíkem, advokátem, se sídlem v Brně, Kozí 4, PSČ 602 00, a žalované Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21 , PSČ 186 00, IČO 47116617, o zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 17/2015, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 12 C 17/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 8 je pod sp. zn. 12 C 17/2015 vedeno řízení o zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím.
Obvodní soud pro Prahu 8 předložil předmětný spis Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) přípisem ze dne 2. května 2016 s podnětem na přikázání této věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. Městskému soudu v Brně. Důvody pro delegaci vhodnou vyjádřil v usnesení ze dne 7. dubna 2016, č.j. 12 C 17/2015-159, v němž poučil účastníky řízení podle §12 odst. 3 o. s. ř. V tomto usnesení Obvodní soud pro Prahu 8 uvedl, že za důvody vhodnosti přikázání věci jinému soudu téhož stupně se považují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným soudem, než je ten, jehož místní příslušnost pro řízení stanoví zákon. Za takové okolnosti Obvodní soud pro Prahu 8 považuje v dané věci to, že adresy všech označených svědků, místo navrženého ohledání, adresy žalobkyně a jejího zástupce se nachází na území města Brna, takže je zřejmé, že při provádění důkazů případnými výslechy těchto svědků, jakož i při přítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně u předpokládaného jednání, bude-li konáno u Městského soudu v Brně, a v místě ohledání, budou náklady řízení s vysokou mírou pravděpodobnosti řádově nižší, než kdyby bylo řízení konáno u soudu místně příslušného.
Žalobkyně s přikázáním věci Městskému soudu v Brně svým podáním ze dne 28. dubna 2016 vyslovila souhlas.
S přikázáním věci Městskému soudu v Brně však nesouhlasí žalovaná, neboť se domnívá, že zde není pro takový postup důvod. Výslech obou svědků k rozsahu poškození považuje za nadbytečný, neboť rozsah poškození vozidel byl důkladně zaznamenán při prohlídce technikem žalované, oba svědci nedisponují takovými znalostmi, aby mohli objektivně zhodnotit rozsah poškození, přičemž s odstupem času téměř čtyři roky po škodní události nemůže být jejich výpověď věrohodná. Konečně rozsah poškození není mezi stranami sporný, sporná je pouze otázka, zda předmětná poškození mohla vzniknout při deklarovaném nehodovém ději. Za nadbytečné považuje žalovaná i provedení místního šetření s ohledem na to, že svědkové podrobně popsali průběh vzniku tvrzené dopravní nehody v záznamu o dopravní nehodě ze dne 9. září 2012 a ve svých vyjádřeních a tyto dokumenty jsou obsaženy mj. i v předloženém znaleckém posudku Ing. Čepka a situace na místě střetu byla rovněž zaznamenána Policií ČR a plánek, který vyhotovila, je rovněž součástí znaleckého posudku Ing. Čepka. Konečně ani skutečnost, že žalobkyně a její zástupce mají bydliště, resp. sídlo v Brně nemůže být důvodem přikázání věci Městskému soudu v Brně, neboť k projednání předmětné věci je místně příslušný soud podle sídla žalované.
Podle ustanovení §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně také z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh Obvodního soudu pro Prahu 8 na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen mimořádně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti uváděné Obvodním soudem pro Prahu 8 v nyní posuzované věci, tedy to, že žalobkyně a její zástupce a dva svědci žalobkyní navržení mají bydliště a sídlo v Brně, nelze považovat za důvod k delegaci věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, neboť není podkladu pro závěr, že by tak bylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího či po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u Obvodního soudu pro Prahu 8. Navíc v přezkoumávané věci s návrhem Obvodního soudu pro Prahu 8 žalovaná výslovně nesouhlasila.
Nejvyšší soud proto návrhu Obvodního soudu pro Prahu 8 na přikázání věci Městskému soudu v Brně podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. května 2016
JUDr. Zdeněk D e s
předseda senátu