ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.1218.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 1218/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně CANOINVEST, s. r. o., se sídlem v Brně, Sadovského 24, IČO: 454 78 406, zastoupené Mgr. Evou Habánovou, advokátkou se sídlem v Brně, Ponávka 185/2, proti žalované Mgr. M. G. , zastoupené Mgr. Jiřinou Svojanovskou, advokátkou se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 257/3, o 50 242 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 29 C 189/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 10. 2015, č. j. 44 Co 322/2013-175, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 162,40 Kč k rukám Mgr. Jiřiny Svojanovské, advokátky se sídlem v Brně, Šilingrovo náměstí 257/3, do tří dnů od právní moci usnesení .
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov rozsudkem ze dne 20. 5. 2013, č. j. 29 C 189/2011-118, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 9 441 Kč s příslušenstvím na náhradě nákladů za zaslepení neoprávněně zbudované kanalizační přípojky žalované, co do částky 40 800 Kč s příslušenstvím, požadované za náklady likvidace odpadních vod, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně a žalované Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. 10. 2015, č. j. 44 Co 322/2013-175, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dovodil, že ze strany žalované se nejedná o bezdůvodné obohacení, když splašky do společné jímky odváděla na základě ujednání obsaženého v kupní smlouvě, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, neprokázala uzavření dohody o úhradě za likvidaci splašků a na náhradu nákladů na zaslepení přípojky žalované nemá žalobkyně právo.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání a navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu změnil a žalobě v celém rozsahu vyhověl, případně aby jej zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání žalobkyně neobsahuje základní náležitosti, trpí vadami a mělo by být odmítnuto pro nepřípustnost.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle ust. §237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalobkyně napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba v celém rozsahu (50 242 Kč s příslušenstvím) zamítá a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve výši 42 902,30 Kč. Předmětem sporu byly dva nároky, a to ve výši 40 800 Kč s příslušenstvím na náhradě za vývoz společné jímky a ve výši 9 441 Kč s příslušenstvím na náhradě nákladů za zaslepení přípojky žalované do jímky žalobkyně. V daném případě se nejedná o pracovněprávní vztah ani o vztah vyplývající ze spotřebitelské smlouvy, neuplatní se proto výjimka §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., rozhodnutí odvolacího soudu stojí na závěru o neunesení důkazního břemene žalobkyně ohledně ujednání se žalobkyní.
Požadovaná úhrada za poskytnuté služby a náklady na zaslepení kanalizační přípojky jsou dva rozdílné nároky se samostatným skutkovým základem. Přípustnost dovolání proti rozhodnutí se proto posuzuje u každého nároku zvlášť bez ohledu na to, zda byly uplatněny jednou žalobou a bylo o nich rozhodnuto v jednom řízení jedním rozsudkem (obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 9/2000, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2136/99, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 55/2000).
Vzhledem k tomu, že žádný z nároků uplatněných ve výši 40 800 Kč (požadovaná náhrada za poskytnuté služby), 9 441 Kč Kč (náklady zaslepení kanalizační přípojky) nepřevyšuje 50 000 Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z téhož důvodu není dovolání žalobkyně přípustné ani proti výroku o náhradě nákladů řízení.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243c o. s. ř., aniž bylo třeba se zabývat otázkou přípustnosti dovolání z hlediska §237 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu