ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.142.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 142/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce J. A. , zastoupeného JUDr. Ninou Rydlovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Blahoslavova 99/9, proti žalovanému Ing. J. W. , o odškodnění způsobené újmy, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 C 82/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2015, č. j. 70 Co 238/2015-20, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2015, č. j. 70 Co 238/2015-20, bylo potvrzeno usnesení ze dne 13. 8. 2015, č. j. 112 C 82/2015-14, jímž Městský soud v Brně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení před soudem prvního stupně. Žalobce uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy, kterou mu měl způsobit žalovaný (jeho otec) tím, že se podílel na výběru lékaře, který vedl porod, při němž mělo dojít k organickému poškození mozku žalobce; žalobce dále spatřuje nemajetkovou újmu v tom, že se o něj žalovaný nestaral, a proto žil s matkou v bídě a ponížení a následně se u něj měla projevit epilepsie. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce uplatňuje zřejmě bezúspěšně svá práva, a proto nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř. ani podmínky pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, ve kterém napadá postup soudů při zjišťování skutkového stavu; má za to, že uvedl skutkové okolnosti, z nichž bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se domáhá náhrady, což nelze hodnotit jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, aniž by bylo provedeno řádné dokazování. Navrhl, aby usnesení soudu prvního a druhého stupně bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Žádost dovolatele ze dne 19. 1. 2016 o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení je nadbytečná, neboť dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání; takový postup by totiž ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovoláním dotčené usnesení je pak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, že o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva se jedná zejména tehdy, jestliže již z obsahu podání (aniž by bylo třeba provádět dokazování) je nepochybné, že návrhu nemůže být vyhověno (srov. např. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod č. 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení téhož soudu ze dne 19. 5. 2005, sp. zn. 25 Cdo 218/2005). Soudy obou stupňů svůj závěr o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva ve smyslu §138 odst. 1 věty první o. s. ř. v dané věci založily na skutkových okolnostech vylíčených v žalobě, své závěry podrobně odůvodnily, a to zejména odvolací soud natolik přesným a vyčerpávajícím způsobem, že mu nelze vytýkat nepřiměřenost či neopodstatněnost úvah ohledně této dílčí procesní otázky, která ještě definitivně nepředznamenává rozhodnutí ve věci samé. Jestliže dovolatel namítá, že uvedl v žalobě skutkové okolnosti, z nichž bylo možné zjistit, čeho a na jakém základě se domáhá náhrady, a že soud nemohl bez provedení dokazování přijmout uvedený závěr, nezpochybňuje důvody, na nichž odvolací soud své rozhodnutí založil, a nemůže tak založit přípustnost dovolání podle §237 o.s.ř.
Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť řízení pokračuje před soudem prvního stupně, který o všech nákladech řízení rozhodne v konečném rozhodnutí.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. června 2016
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu