ECLI:CZ:NS:2016:25.CDO.233.2016.1
sp. zn. 25 Cdo 233/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem v právní věci žalobkyně T. S. , zastoupené JUDr. Františkem Mozgou, advokátem se sídlem Brno, Špitálka 113/41, proti žalované Fakultní nemocnici Brno , IČO 65269705, se sídlem Brno, Jihlavská 340/20, zastoupené JUDr. Hanou Krejčí, advokátkou se sídlem Brno, Špitálka 23b, za účasti vedlejší účastnice Kooperativa pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group , IČO 47116617, se sídlem Praha 8, Pobřežní 665/21, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 C 187/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 6. 2015, č. j. 44 Co 384/2014-210, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nezbytnou podmínkou projednatelnosti dovolání je vymezení jeho přípustnosti, přičemž dovolání musí být (není-li jím napadeno některé z rozhodnutí taxativně vyjmenovaných v §238a o. s. ř.) formulováno tak, aby z něj bylo patrné, které z hledisek vyjmenovaných v §237 o. s. ř. má dovolatel za splněné a v jakých konkrétních okolnostech naplnění předpokladů přípustnosti spatřuje, přičemž nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, uveřejněná na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Pokud dovolatelka uvedla, že dovolání „je přípustné, a to z důvodu, že rozhodnutí prvoinstančního soudu, které bylo potvrzeno odvolacím soudem, spočívalo na nesprávném právním posouzení věci“, nevystihla tak žádný ze zákonných předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř.
Jelikož dovolání neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu §241a odst. 2
o. s. ř., trpí tedy vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tato vada nebyla v průběhu trvání lhůty k dovolání odstraněna (§241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Z ustanovení §243b o. s. ř. přitom vyplývá, že soud dovolatele k odstranění vad dovolání nevyzývá. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. června 2016
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu