ECLI:CZ:NS:2016:25.ND.118.2016.1
sp. zn. 25 Nd 118/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci oprávněné O2 Czech Republic a.s. , IČO 60193336, se sídlem Praha 4, Za Brumlovkou 266/2, proti povinné I. K. , o nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 5911/2016, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 206 EXE 5911/2016 projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ.
Odůvodnění:
Dne 25. 2. 2016 podal soudní exekutor Mgr. Petr Polanský žádost o pověření a nařízení exekuce vůči povinné.
Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 2. 3. 2016, č. j. 206 EXE 5911/2016-10, vyslovil svou místní nepříslušnost k projednání věci a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Okresní soud z výpisu centrální evidence obyvatel a registru obyvatel zjistil, že povinná nemá v České republice trvalý pobyt ani pobyt cizince. Okresnímu soudu Praha-západ není znám ani žádný majetek povinné v jeho obvodu. S ohledem na nemožnost zjištění podmínek místní příslušnosti bylo v souladu s §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) třeba předložit věc Nejvyššímu soudu k určení soudu, který věc projedná a rozhodne.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud, jenž při rozhodování o určení místně příslušného soudu není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 30 Nd 35/2015, ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 21 Nd 47/2015, či ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 32 Nd 92/2015), na základě obsahu spisu shledal, že v předmětném řízení zjevně nelze identifikovat místně příslušný soud ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť podle zjištění Okresního soudu Praha-západ nelze zjistit místo trvalého pobytu povinné ani místo jejího pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince ani umístění majetku povinné.
Jelikož byly splněny předpoklady zakotvené v ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. pro určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud se zřetelem k zásadě hospodárnosti řízení tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ, u něhož bylo řízení zahájeno (obdobně srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 29 Nd 388/2013, ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 33 Nd 64/2014, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 22 Nd 370/2014).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2016
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu