ECLI:CZ:NS:2016:25.ND.220.2016.1
sp. zn. 25 Nd 220/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivany Tomkové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného České republiky – Okresního soudu v Chomutově , se sídlem v Chomutově, Na Příkopech 663/29, proti povinnému J. Č. , pro 4 263 Kč, vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 9404/2016, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 26 EXE 9404/2016 projedná a rozhodne Okresní soud v Chomutově.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Chomutově je pod sp. zn. 26 EXE 9404/2016 vedeno exekuční řízení na majetek povinného pro částku 4 263 Kč. Soudní exekutor JUDr. Ivo Erbert, se sídlem Exekutorského úřadu v Praze 3, Milešovská 1326/4, požádal o pověření provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněného. V průběhu řízení vyšlo najevo, že povinný je občanem Slovenské republiky, kde je hlášen k trvalému pobytu, v České republice neprochází evidencí cizinců, nemá zde povolen žádný druh pobytu a nebylo zde ani zjištěno jeho bydliště. Případný majetek povinného na území České republiky nebyl před pověřením soudního exekutora zjišťován, neboť by to odporovalo cíli a smyslu exekučního řízení.
Okresní soud v Chomutově proto usnesením ze dne 25.5.2016, č. j. 26 EXE 9404/2016-13 vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle čl. 24 odst. 5 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, v němž byl nebo má být výkon rozhodnutí proveden.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Z usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo publikováno pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, plyne, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2006, sp. zn. 25 Nd 55/2006, publikované pod č. 43/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil jako místně příslušný exekuční soud, u něhož navrhovaný soudní exekutor podal žádost o pověření provedením exekuce a který již provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. července 2016
JUDr. Marta Škárová
předsedkyně senátu