ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.1643.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 1643/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce města Benátky nad Jizerou , se sídlem v Benátkách nad Jizerou, Zámek 49, IČO 00237442, zastoupeného JUDr. Petrem Drábkem, advokátem se sídlem v Benátkách nad Jizerou, Podolecká 214/39, proti žalované L. Š. , zastoupené JUDr. Alešem Tolnayem, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, náměstí Republiky 946, a opatrovníkem M. Š., o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 9 C 258/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2015, č. j. 32 Co 495/2014-268, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.800 Kč k rukám JUDr. Petra Drábka, advokáta se sídlem v Benátkách nad Jizerou, Podolecká 214, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. 10. 2015, č. j. 32 Co 495/2014-268, odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání, a není v něm vymezen dovolací důvod způsobem uvedeným v ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř. Pro uvedené nedostatky nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Dovolatelka neuvedla žádný relevantní údaj vztahující se k přípustnosti dovolání. V dovolání sice v tomto směru ohlásila, že „rozhodnutí odvolacího soudu závisí na posouzení právní otázky, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, resp. odvolací soud se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“. Z dovolání však musí být také patrno, při řešení jakých otázek se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolatelka nevymezila ani dovolací důvod způsobem uvedeným v §241a odst. 3 o. s. ř., neboť právní závěr odvolacího soudu vyplývající z ustanovení §38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, o neplatnosti právního úkonu osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto úkonu neschopnou, dovoláním nenapadá, ale zpochybňuje pouze skutečnost, že takovou duševní poruchou trpí, což je závěr skutkový, odvozený z provedených důkazů, zejména znaleckých posudků, přičemž právě se závěry znalců dovolání polemizuje.
Dovolatelka ve svém dovolání namítala také nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, což může být vadou řízení (která rovněž nepředstavuje způsobilý dovolací důvod), nikoli procesní otázkou, na jejímž řešení by spočívalo napadené rozhodnutí. Rozhodnutí odvolacího soudu však není nepřezkoumatelné, jelikož je zřejmé, z jakého skutkového stavu odvolací soud vyšel i jaké právní závěry učinil.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 1. července 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu