ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.261.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 261/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobce Bytového družstva, Sladová 4, družstva , se sídlem v Brně – Starém Brně, Sladová 468/4, IČO: 26951932, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Veveří 486/57, proti žalovanému R. K. , B., zastoupenému JUDr. Leošem Vyhnánkem, advokátem se sídlem v Olomouci – Neředíně, Helsinská 956/11a, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 53 C 127/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. září 2015, č. j. 19 Co 92/2015-76, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Leoše Vyhnánka, advokáta se sídlem v Olomouci – Neředíně, Helsinská 956/11a, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky (předseda senátu Nejvyššího soudu – §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále jen „o.s.ř.“) dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. září 2015, č. j. 19 Co 92/2015-76 (k němuž se žalovaný prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil), odmítl podle §243c odst. 1 o.s.ř., neboť v něm schází náležité vylíčení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a o.s.ř.), přičemž tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (§241b odst. 3 o.s.ř.). V této souvislosti nelze ztratit ze zřetele, že může-li být dovolání (jako v této věci) přípustné jen podle §237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. K projednání dovolání tedy nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. (či jeho části), jak to učinil dovolatel, jenž mimo to žádný relevantní údaj vztahující se ke splnění předpokladů přípustnosti v dovolání neuvedl. Vedle citace textu daného ustanovení v úvodních pasážích konstatoval, že „rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam“ , což znovu zopakoval i v závěrečných pasážích, kde sice k uvedenému konstatování navíc přičinil, že podle něj je tomu tak proto, že „právo družstevních společností, a to speciálně družstev z oblasti bydlení, není doposud ustáleno“ , avšak ani takovouto konkretizací zmíněné obsahové náležitosti nevystihl žádné ze čtyř kritérií přípustnosti dovolání taxativně vypočtených v §237 o.s.ř. K tomu lze navíc dodat, že v poměrech občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013 není již přípustnost dovolání budována na kriteriu „zásadní právní významnosti“ napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 12. července 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu