Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2016, sp. zn. 26 Cdo 2860/2016 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2860.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2860.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 2860/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce F. H. , zastoupeného Mgr. Lucií Tycovou Rambouskovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Žitná 1575/49, proti žalované D. H. S. , zastoupené Tomášem Máchou, advokátem se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Legerova 1830/44, o zaplacení částky 700.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 211/2006, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2015, č. j. 22 Co 278/2015-250, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.794,- Kč k rukám Mgr. Lucie Tycové Rambouskové, advokátky se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Žitná 1575/49, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. listopadu 2015, č. j. 22 Co 278/2015-250 (k němuž se žalobce prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřil), odmítl podle §243c odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ – dále opět jen „o.s.ř.“), neboť neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o.s.ř., přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§241b odst. 3 o.s.ř.). Především v dovolání schází náležité vylíčení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o.s.ř. považuje pro účely přípustnosti dovolání za splněné. Má-li totiž být dovolání přípustné podle §237 o.s.ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí – jak avizovala dovolatelka – na vyřešení „otázky hmotného nebo procesního práva, při jehož řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“ , musí být z obsahu dovolání zřejmé, o kterou otázku hmotného či procesního práva jde a také od které "ustálené rozhodovací praxe" (jež může být vyjádřena pouhým slovním popisem bez uvedení konkrétní spisové značky či značek) se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tomuto požadavku však dovolatelka nevyhověla a ostatně ani vyhovět nemohla, neboť uplatnila-li v dovolání pouze nezpůsobilé důvody, konkrétně nesprávná skutková zjištění a patrně, byť poněkud nejasně, i vady řízení, nenapadla (objektivně napadnout ani nemohla) právní otázku, na jejímž řešení bylo napadené rozhodnutí založeno. Přitom skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz §241a odst. 1 o.s.ř. a contrario ). Bylo-li snad dovolatelčiným záměrem podat dovolání též proti nákladovým výrokům napadeného rozsudku, nelze přehlédnout, že ve vztahu k uvedeným výrokům schází v dovolání jakékoli vymezení dovolacího důvodu (§241a odst. 3 o.s.ř.). Ani zde pak dovolatelka nedostála požadavku na náležité vylíčení, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (podle §237 o.s.ř). V tomto směru se omezila toliko na konstatování (navíc z hlediska formulačního zřejmě neúplné a zároveň zavádějící), že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení „otázky procesního práva, při jehož řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, totiž otázky, zda (příp. za jakých podmínek) je ‘důvodem vhodným zvláštního zřetele’ opodstatňující ve smyslu §150 o.s.ř. nepřiznání nákladů procesně úspěšnému žalobci“ . Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí). V Brně dne 13. prosince 2016 JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/13/2016
Spisová značka:26 Cdo 2860/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.2860.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2017-03-02