ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.3163.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 3163/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce statutárního města Ostravy – městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky , se sídlem v Ostravě, Přemyslovců 63, IČO 00845451, zastoupeného JUDr. Oldřichem Benešem, advokátem se sídlem v Ostravě, Mojmírovců 805/41, proti žalovanému J. S. , O., t. č. v O., zastoupeného opatrovníkem Mgr. Pavlem Schmidtem, advokátem se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1257/12, ve věci návrhu na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 180 C 148/2011, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. března 2016, č. j. 71 Co 56/2016-180, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalovaný napadl včasným dovoláním usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 3. 2016, č. j. 71 Co 56/2016-180, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 12. 2015, č. j. 180 C 148/2011-172, jímž soud prvního stupně zastavil řízení o žádosti žalovaného, došlé soudu dne 20. 10. 2015, o osvobození od soudních poplatků pro řízení o obnovu řízení. Odvolací soud dospěl (shodně se soudem prvního stupně) k závěru, že o žádosti žalovaného podané ze shodných důvodů bylo již rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 12. 2014, č. j. 180 C 148/2011-124, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2015, č. j. 71 Co 36/2015-141, které nabylo právní moci dne 23. 3. 2015. Projednání věci tak brání překážka věci rozhodnuté (§159a odst. 4 o. s. ř.), což je důvodem pro zastavení řízení (§104 odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání žalovaného Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 - viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a není v něm vymezen dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. V dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013). Tomuto požadavku dovolatel nedostál.
V dovolání není uplatněn ani dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle §241a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť závěr odvolacího soudu, na němž je jeho rozhodnutí založeno, že vzhledem k překážce věci rozhodnuté je dán důvod pro zastavení řízení o (další) žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků, v dovolání nezpochybňuje (jeho námitky se týkají toho, že v jeho případě nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. prosince 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu