ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.3671.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 3671/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v exekuční věci oprávněné A. K. , zastoupené Mgr. Michalem Novákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Fibichova 1141/2, proti povinným 1) D. B. , 2) J. B. , zastoupeným Mgr. Romanem Bednaříkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Velká 64/21 pro vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 55 EXE 711/2011, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. března 2015, č. j. 9 Co 231/2015-195, a proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. prosince 2014, č. j. 55 EXE 711/2011-183, takto:
I. Dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2015, č. j. 9 Co 231/2015-195, se odmítá .
II. Řízení o dovolání povinných proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 12. 2014, č. j. 55 EXE 711/2011-183, se zastavuje .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2015, č. j. 9 Co 231/2015-195, odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“), neboť dovolatelé v něm nevylíčili, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a o. s. ř.), a nevymezili dovolací důvod způsobem uvedeným v §241a odst. 3 o. s. ř. Z dovolání musí být zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v §237 o. s. ř. je dle názoru dovolatelů splněn (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolateli namítané vady řízení nemohou samy o sobě dovolací důvod či předpoklad přípustnosti dovolání založit. Za tohoto stavu dovolání povinných trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. §241b odst. 3 větu první o. s. ř.) a pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Povinní napadli dovoláním výslovně také usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 12. 2014, č. j. 55 EXE 711/2011-183. Dovolání je ve smyslu ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení §201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Není-li tak k možnému přezkoumání takového rozhodnutí vyhrazeno dovolání, občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost určitého soudu k projednání dovolání, je-li přesto proti takovému rozhodnutí podáno. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení §243b a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. ledna 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu