ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.415.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 415/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce hlavního města Prahy , se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, proti žalovaným 1. A. M. , zastoupené JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem v Praze 5, Symfonická 1496/9, a 2. JUDr. L. M. , zastoupenému Mgr. Ladislavem Rychtářem, advokátem se sídlem v Praze 6, U Hadovky 564/3, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 67 C 62/2014, o dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2015, č. j. 20 Co 128/2015-75, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu, jímž potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. 12. 2014, č. j. 67 C 62/2014-57, kterým jim uložil povinnost vyklidit tam specifikovaný byt a zaplatit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Otázky, které dovolatelé vymezili v dovolání, vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Primátor hlavního města Prahy mohl podle §21b odst. 1 o. s. ř. pověřit zaměstnance města k podání žaloby na vyklizení bytu. Podání žaloby je procesním úkonem, k němuž není třeba ani předchozího souhlasného rozhodnutí orgánů obce (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2158/2009). Ukončení funkce primátora bez dalšího nevede k zániku pověření, které v době, kdy byl oprávněn město zastupovat, udělil zaměstnanci (obdobně viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 136/2012).
V souladu s ustálenou soudní praxí je i výklad ustanovení §154 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 30 Cdo 2170/2003, usnesení téhož soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 20 Cdo 3567/2007, uveřejněné pod číslem 97/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Zásada uvedená v ustanovení §154 odst. 1 o. s. ř. znamená, že soud při rozhodování věci je povinen přihlédnout nejen ke skutkovým okolnostem, které tu byly v době zahájení řízení (a k právním předpisům v té době platným), ale také k okolnostem, které nastaly za řízení až do vyhlášení rozhodnutí (a k právním předpisům v době vyhlášení rozhodnutí platným), a že nesmí vzít v úvahu to, co má nastat až po vyhlášení rozhodnutí. Z hlediska zjišťování skutkového stavu věci soud vychází z ustanovení §154 odst. 1 o. s. ř. tehdy, jestliže skutečnosti, které tu jsou v době vyhlášení rozsudku, jsou podle hmotného práva pro rozhodnutí významné.
V řízení o vyklizení bytu, uplynula-li lhůta k podání žaloby o určení neplatnosti výpovědi (§711 odst. 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013), již nelze ani přezkoumávat platnost výpovědi z nájmu bytu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2423/2012).
Dovolatelé sice napadli dovoláním všechny výroky rozsudku odvolacího soudu, avšak dovolání proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech řízení, podle jeho obsahu zjevně nesměřuje. Neobsahuje ani údaj o tom, v čem spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237-238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), navíc dovolání proti tomuto výroku by nebylo přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč [§237, §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O návrhu na odklad vykonatelnosti, který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2016
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu