ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.5511.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 5511/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v exekuční věci oprávněné Bohemia Faktoring, s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, IČO 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. , advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti povinnému D. B. , pro 28.865,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 49 Nc 2366/2009, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2015, č. j. 10 Co 597/2015-52, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 5. 5. 2015, č. j. 49 Nc 2366/2009-32, zastavil exekuci nařízenou usnesením tamního soudu ze dne 20. 10. 2009, č. j. 49 Nc 2366/2009-5, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 28.865,20 Kč s příslušenstvím, jejímž provedením byl pověřen JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov (výrok I.), a dále rozhodl, že žádný z účastníků ani soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů řízení (výroky II. a III.).
K odvolání soudního exekutora, směřujícího do výroku III., jenž se týkal jeho nákladů, Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 8. 2015, č. j. 10 Co 597/2015-52, změnil usnesení soudu prvního stupně v napadaném výroku tak, že oprávněné uložil povinnost zaplatit soudnímu exekutorovi na náhradě nákladů exekuce částku 7.865 Kč, a rozhodl, že žádný z účastníků ani soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. – dále jen „o. s. ř.“).
Přípustnost dovolání oprávněné je vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. d) o. s. ř., neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč. Nejde přitom o vztah ze spotřebitelské smlouvy, kde se tento limit neuplatní, neboť peněžité plnění přiznané výrokem o nákladech řízení nelze označit pro účely posouzení přípustnosti dovolání za plnění ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy, z pracovněprávního vztahu nebo z věci uvedené v §120 odst. 2 o. s. ř. (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2013), ani když je výrok o nákladech řízení akcesorickým výrokem v rozhodnutí, jež se (co do „merita“) takového „vztahu“ nebo takové „věci“ týkalo (ve výroku o nákladech řízení se zvláštní povaha těchto vztahů a věcí dovolující prolomení stanoveného limitu nijak neprojevuje) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Navíc se jedná o exekuční řízení, kde skutečnost, zda exekuční titul má svůj základ ve spotřebitelském právním vztahu, není pro posouzení přípustnosti dovolání podstatná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1577/2013, nebo ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 26 Cdo 62/2015).
Zpochybnila-li dovolatelka rovněž zastavení exekuce v dané věci, přehlíží, že o zastavení exekuce odvolací soud nerozhodoval.
Nejvyšší soud proto dovolání oprávněné podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
O návrhu oprávněné na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. května 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu