ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.5658.2015.1
sp. zn. 26 Cdo 5658/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 2281, 2282 a 2283 - ul. Podvinný Mlýn, Praha 9 , se sídlem v Praze 9, Podvinný mlýn 2283/18, IČO 27233588, zastoupeného Mgr. Davidem Kroftou, advokátem se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, proti žalovanému R. S. , o zaplacení 126.502,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky Pardubice pod sp. zn. 54 Cm 90/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. srpna 2015, č. j. 6 Cmo 30/2015-532, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.) :
Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. 9. 2014, č. j. 54 Cm 90/2012-464, rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci tam uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.
K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. 8. 2015, č. j. 6 Cmo 30/2015-532, rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu částky 35.000 Kč zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.), dále rozhodl o zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení (výrok II.).
Dovolání žalovaného do výroku I. usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „o. s. ř.“).
Dovolání není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč (§238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř.). Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že dovolání je přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2963/2013).
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. června 2016
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu