ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.93.2016.1
sp. zn. 26 Cdo 93/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce statutárního města Ostrava – městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, Přemyslovců 224/63, zastoupeného JUDr. Oldřichem Benešem, advokátem se sídlem v Ostravě – Mariánských Horách, Mojmírovců 805/41, proti žalovanému J. S., zastoupenému opatrovnicí JUDr. Jarmilou Bajerovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Matiční 730/3, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 116 C 153/2010, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. srpna 2015, č. j. 11 Co 288/2015-173, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
K odvolání obou účastníků Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací rozsudkem ze dne 22. května 2014, č. j. 11 Co 288/2014-115, změnil zčásti vyhovující a zčásti zamítavý rozsudek Okresního soudu v Ostravě (soudu prvního stupně) ze dne 18. prosince 2012, č. j. 116 C 153/2010-75, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 18. února 2013, č. j. 116 C 153/2010-83, tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 17.194,- Kč, ohledně poplatků z prodlení z částky 17.194,- Kč žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.
Následně soud prvního stupně usnesením ze dne 25. května 2015, č. j. 116 C 153/2010-164, zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení a rozhodl o nákladech řízení účastníků. K odvolání žalovaného odvolací soud usnesením ze dne 26. srpna 2015, č. j. 11 Co 288/2015-173, citované usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Dovolací soud dospěl k závěru, že z posléze uvedených důvodů není dovolání přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 293/2013 Sb. (dále jen „o.s.ř.“).
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení §237 o.s.ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Dovolací soud zastává názor, že i za současné úpravy přípustnosti dovolání se peněžitý limit uvedený v ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení ohledně peněžitého plnění nepřevyšujícího 50.000,- Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněné pod č. 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z 25. srpna 2014, sp. zn. 21 Cdo 2085/2014, z 16. prosince 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014, a z 30. července 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015).
V projednávané věci se dovolatel podle obsahu žaloby (§41 odst. 2 o.s.ř.) domáhal obnovy řízení v části, v níž mu bylo rozsudkem soudu prvního stupně ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu uloženo zaplatit žalobci částku 17.194,- Kč, tj. částku nepřevyšující 50.000,- Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení §238 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl – se souhlasem všech členů senátu (§243c odst. 2 o.s.ř.) – pro nepřípustnost.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. července 2016
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu