ECLI:CZ:NS:2016:26.ND.328.2015.1
sp. zn. 26 Nd 328/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně ESSOX s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích, Senovážné nám. 231/7, IČO 26764652, zastoupené JUDr. Prokopem Benešem, advokátem se sídlem v Praze 4, Antala Staška 510/38, proti žalovanému Ing. Mgr. Bc. M. Z., B., o zaplacení částky 45.419,18 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 13 C 2/2014, o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 13 C 2/2014, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 20. 2. 2014 se žalobkyně domáhala u Obvodního soudu pro Prahu 2, aby tento soud – poté, co rozsudkem téhož soudu ze dne 18. 9. 2013, č. j. 13 C 156/2012-50, byl zrušen tam specifikovaný rozhodčí nález - pokračoval v jednání ve věci samé a uložil žalovanému zaplatit 45.419,18 Kč s úroky z prodlení. Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 27. 3. 2014, č. j. 13 C 2/2014-14, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. K odvolání žalobkyně změnil Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 10. 10. 2014, č. j. 94 Co 627/2014-31, toto rozhodnutí tak, že se místní příslušnost nevyslovuje.
Žalovaný poté navrhl přikázání věci Městskému soudu v Brně s tím, že v Brně bydlí i pracuje, a jde o soud, který by měl být správně v dané věci soudem místně příslušným (z důvodů, které v podání podrobně rozvedl). Zdůraznil, že soud musí kdykoliv za řízení přihlížet k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení. Ve věci by měl i z důvodů hospodárnosti soudního procesu a šetření práv účastníků jednat místně příslušný soud, jímž je Městský soud v Brně. Z finančních důvodů není ani schopen se neustále dopravovat do P.
Žalobkyně s návrhem na delegaci věci Městskému soudu v Brně nesouhlasila.
Podle ustanovení §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Z obsahu návrhu na delegaci je zřejmé, že se žalovaný snaží dosáhnout nápravy nesprávného rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 10. 10. 2014, č. j. 94 Co 627/2014-31, jímž byla vyřešena otázka místní příslušnosti. Tomuto cíli však institut delegace vhodné sloužit nemůže (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 1. díl, 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 49; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 29 Nd 346/2007, usnesení téhož soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 30 Nd 89/2013).
Špatné finanční poměry žalovaného, které mu neumožňují časté dojíždění k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, a skutečnost, že bydlí i pracuje v Brně, nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodňovat přikázání věci jinému soudu; nejde o okolnosti natolik výjimečné, aby v nich bylo bez dalšího možné spatřovat důvod k přikázání věci z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud po zvážení rozhodných skutečností dospěl závěru, že důvod vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. není dán, přihlédl přitom i k negativnímu stanovisku žalobkyně.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. června 2016
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu