ECLI:CZ:NS:2016:28.ND.124.2016.1
sp. zn. 28 Nd 124/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobce SICAR, spol. s r.o. , se sídlem v Masojedech č. p. 59, IČ 475 41 547, zastoupeného JUDr. Kateřinou Vodičkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 40, proti žalované EAGLE INTERNATIONAL (EUROPE) LIMITED , se sídlem 170 High Street, Winchester, Hampshire, SO23 9BQ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, reg. č. 09554252, pro 11.538,14 GBP s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 120/2015, o určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 120/2015, projedná a rozhodne Okresní soud Praha-východ.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 24. 3. 2015 u Okresního soudu Praha-východ žalobu o zaplacení částky 11.538,14 GBP s příslušenstvím z titulu smlouvy o dodávce vozidla, jehož dodavatelem a zhotovitelem byl žalobce, a současně požádal, aby věc byla předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud je místně příslušný k jejímu projednání.
Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 25. 6. 2015, č. j. 3 C 120/2015-18, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu ČR k určení soudu místně příslušného ve věci rozhodnout. Zjistil, že žalovaná, která je zahraniční právnickou osobou se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a na území České republiky nemá umístěn žádný podnik ani organizační složku, uzavřela se žalobcem smlouvu o dodávce vozidla, jež se podle svého článku 10 odst. 3 a 4 řídí českým právem, zejména obchodním zákoníkem“, nevyplývá z ní však, který soud České republiky má být příslušný k projednání a rozhodování sporů z ní vzniklých. Dovodil, že podle čl. 23 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I.), je dána výlučná pravomoc českých soudů k projednání dané věci.
Podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, tedy rozhodl podle citovaného ustanovení tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud Praha-východ, u nějž byla žaloba podána, v jehož obvodu měl žalobce v době podání žaloby své sídlo a který ve věci provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. července 2016
JUDr. Olga P u š k i n o v á
předsedkyně senátu