ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.179.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 179/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce GS GROUP s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Na Královce 31/4, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 26168022, zastoupeného Mgr. Bc. Přemyslem Hradečným, advokátem, se sídlem v Praze 2, Bělehradská 572/63, PSČ 120 00, proti žalované 1) Mgr. A. V. M. , zastoupené JUDr. Robertem Hošťálkem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Žacléřská 1040/1, PSČ 197 00 a žalovanému 2) nezl. E. M. , zastoupenému Mgr. Lenkou Matoušovou, advokátkou, se sídlem ve Velkých Popovicích, Sokolská 239, PSČ 251 69, o zaplacení 1.042.899 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 Cm 317/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. října 2014, 7 Cmo 464/2013-196, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. června 2013, č. j. 41 Cm 317/2006-160, uložil žalovaným, aby žalobci společně a nerozdílně zaplatili 522.584,80 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do 520.314,20 Kč (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) a o poplatkové povinnosti žalovaných (výrok IV.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce a první žalované rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., ve výroku II. co do zamítnutí žaloby v rozsahu 140.000 Kč a ve výrocích III. a IV. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Dovoláním otevřenou otázku výkladu §206 odst. 2 o. s. ř. (zda odvolací soud mohl k odvolání první žalované zrušit rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. i ve vztahu k druhému žalovanému) odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle které mezi případy, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání účastníků ve smyslu §206 odst. 2 in fine o. s. ř., patří i odpovědnost více dědiců za zůstavitelovy dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. října 2007, sp. zn. 33 Odo 572/2005, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu).
K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2016
|
JUDr. Petr Šuk
|
|
předseda senátu
|