ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.1932.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 1932/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatelů a) Ing. J. K. , a b) M. K. , za účasti Okresního stavebního bytového družstva Česká Lípa , se sídlem v České Lípě, Barvířská 738, PSČ 470 01, identifikační číslo osoby 00005622, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 38 Cm 156/2008, o dovolání navrhovatelky b) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2013, č. j. 7 Cmo 421/2013-234, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 23. července 2013, č. j. 38 Cm 156/2008-207, nepřiznal navrhovateli a) [výrok I.] a navrhovatelce b) [výrok II.] osvobození od soudních poplatků.
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelů potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka b) 20. listopadu 2013 blanketní dovolání, aniž byla zastoupena advokátem či notářem v souladu s požadavkem §241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 2. prosince 2013, č. j. 38 Cm 156/2008-251, vyzval dovolatelku, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doložila soudu plnou moc udělenou advokátu či notáři pro zastupování v dovolacím řízení, nebo aby doložila, že má právnické vzdělání ona sama nebo její zástupce navrhovatel a). Uvedené rozhodnutí bylo navrhovatelce b) doručeno 6. prosince 2013. K žádosti dovolatelky ze dne 20. prosince 2013 jí soud prvního stupně usnesením ze dne 15. ledna 2014, č. j. 38 Cm 156/2008-254, lhůtu k doložení procesní plné moci prodloužil do 16. února 2014.
Dovolatelka následně požádala přípisem z 12. července 2015 o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 3. září 2015, č. j. 38 Cm 156/2008-275, řízení o žádostech dovolatelky o ustanovení zástupce pro dovolací řízení ze dne 11. července 2013 a ze dne 12. července 2015 zastavil s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, (jež je veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí dovolacího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách), neboť o předchozích žádostech dovolatelky o ustanovení zástupce bylo již pravomocně rozhodnuto a dovolatelka neprokázala změnu svých poměrů. Uvedené rozhodnutí napadli oba navrhovatelé odvoláním, které Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. března 2016, č. j. 14 Cmo 31/2016-294, jež nabylo právní moci 11. dubna 2016, odmítl pro vady, resp. ve vztahu k navrhovateli a) pro subjektivní nepřípustnost.
Poté byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.
Jelikož dovolatelka nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení ani k výzvě soudu prvního stupně (na č. l. 251), ani později neodstranila, přičemž její žádosti o ustanovení zástupce byly pravomocně zamítnuty (žádost ze dne 21. prosince 2010 usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. ledna 2011, č. j. 38 Cm 156/2008-118, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 11. dubna 2011, č. j. 14 Cmo 165/2011-127, jež nabyla právní moci 26. dubna 2011; žádost ze dne 21. listopadu 2012 usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. února 2013, č. j. 38 Cm 156/2008-163, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2013, č. j. 7 Cmo 156/2013-179, jež nabyla právní moci 15. května 2013, přičemž dovolací řízení proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. července 2016, č. j. 29 Cdo 1931/2016-300, zastavil), resp. řízení o nich bylo pravomocně zastaveno (o žádostech ze dne 11. července 2013 a ze dne 12. července 2015 usneseními uvedenými výše, na č. l. 275, 294), předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s §243f odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání podle §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. července 2016
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu