ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2983.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 2983/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatelky J. K. , za účasti Bytového družstva Vodova 41 , se sídlem v Brně, Vodova 41, PSČ 612 00, identifikační číslo osoby 26310562, zastoupeného JUDr. Robertem Follem, MBA, advokátem, se sídlem v Brně, Lidická 1023/63c, PSČ 602 00, o prohlášení rozhodnutí členské schůze o vyloučení člena z družstva za neplatné, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 46/2003, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. dubna 2013, č. j. 8 Cmo 58/2008-499, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 24. září 2007, č. j. 9 Cm 46/2003-187, zamítl Krajský soud v Brně návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze Bytového družstva Vodova 41 (dále jen „družstvo“) konané dne 10. dubna 2003, kterým bylo rozhodnuto o „způsobu výběru člena a dalším členském vkladu k bytu č. nájemce paní S. a bytu č. nájemce pana Š.“ (výrok I.), prohlásil rozhodnutí členské schůze družstva konané dne 8. dubna 2004, jímž byla L. Š. vyloučena z družstva, za neplatné (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) a o prominutí pořádkové pokuty (výrok IV.).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 2. dubna 2013, č. j. 8 Cmo 58/2008-499, k odvolání navrhovatelky a družstva usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. zrušil, řízení zastavil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího a dovolacího řízení (druhý výrok).
Jde přitom již o třetí rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci, když v pořadí druhé usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. března 2011, č. j. 8 Cmo 58/2008-386, zrušil Nejvyšší soud [co do výroku kterým odvolací soud zrušil výrok II. napadeného usnesení soudu prvního stupně a zastavil řízení o prohlášení neplatnosti rozhodnutí členské schůze družstva konané dne 8. dubna 2004, jímž byla L. Š. (právní předchůdkyně navrhovatelky) vyloučena z družstva] k dovolání navrhovatelky usnesením ze dne 13. prosince 2012, č. j. 29 Cdo 4506/2011-473 (jež je veřejnosti dostupné - stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na jeho webových stránkách), a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dne 21. července 2014 dovolání, které předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl podle §243c odst. 3 věty první ve spojení s §218a o. s. ř. když tak v rozporu s §241b odst. 1 a §208 odst. 1 o. s. ř. neučinil soud prvního stupně jako opožděné.
Učinil tak proto, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo dovolatelce doručeno dne 26. dubna 2013, lhůta pro podání dovolání tedy dovolatelce uplynula ve středu 26. června 2013. Podala-li dovolatelka dovolání až dne 21. července 2014, tj. více než rok po uplynutí lhůty stanovené v §240 odst. 1 větě první o. s. ř., učinila tak opožděně. Okolnost, že dovolatelka podáním ze dne 6. června 2013 požádala o „ustanovení bezplatného právního zástupce pro sepsání dovolání“, není pro závěr o opožděnosti dovolání podaného proti usnesení odvolacího soudu ze dne 2. dubna 2013 významná, neboť dovolatelka s tímto procesním úkonem (žádostí o ustanovení zástupce) nespojila dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. června 2016
JUDr. Filip C i l e č e k
předseda senátu