ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.4266.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 4266/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce VAZER s. r. o. , se sídlem ve Velkých Opatovicích, Kinclova 562, PSČ 679 63, identifikační číslo osoby 28883861, proti žalovaným 1) O. V. , a 2) J. Z. , zastoupenému JUDr. Anežkou Klimešovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1502/30, PSČ 110 00, o zaplacení částky 2.777,22 EUR a 492.529,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 204/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. května 2015, č. j. 5 Cmo 441/2014-103, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 2. září 2014, č. j. 35 Cm 204/2013-88, zastavil řízení o zaplacení úroku z prodlení v rozsahu specifikovaném ve výroku (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení 2.777,22 EUR a 492.529,10 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. května 2015,
č. j. 5 Cmo 441/2014-103, k odvolání žalobce zrušil rozsudek soudu prvního stupně a zastavil řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce, zastoupený JUDr. E. J., dovolání.
Podle §32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.
Jelikož JUDr. E. J. v projednávané věci nesvědčí zákonné zástupčí právo podle §338k odst. 6 o. s. ř. (v podrobnostech viz dále), a její oprávnění zastupovat žalobce při podání dovolání nebylo doloženo, Nejvyšší soud vyzval JUDr. E. J. (výzvou ze dne 29. října 2015, doručenou téhož dne), aby své oprávnění doložila ve lhůtě 10 dnů. Současně ji poučil, že neučiní-li tak, bude řízení pro nedostatek podmínek řízení zastaveno.
JUDr. E. J. podáním ze dne 6. listopadu 2015 sdělila, že podle jejího názoru je oprávněna v projednávané věci zastupovat dovolatele jako správkyně jeho závodu podle §338k odst. 6 o. s. ř.; jiné oprávnění není s to doložit.
Podle §338k odst. 6 o. s. ř. ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají závodu, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci (§28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce závodu zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat.
V projednávané věci se žalobce domáhá vůči žalovaným zaplacení shora uvedených částek z titulu náhrady škody, kterou mu měli žalovaní způsobit jako jeho jednatelé porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, resp. porušením povinnosti podat včas insolvenční návrh.
Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že vztah mezi členem statutárního orgánu obchodní společnosti a touto obchodní společností, a tudíž ani závazky z tohoto vztahu vzniklé, nejsou součástí závodu společnosti (srov. v podrobnostech rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 1499/2009, uveřejněný pod číslem 53/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 2915/2010; označená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná
– stejně jako další rozhodnutí dovolacího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu). Není-li závazek k náhradě škody způsobené porušením povinnosti jednatele při výkonu funkce součástí závodu, netýká se závodu ani řízení o žalobě na nahrazení této škody. Správci závodu tudíž nesvědčí zákonné zástupčí právo podle §338k odst. 6 o. s. ř. (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 4652/2014 a sp. zn. 29 Cdo 4658/2014).
Opačný názor správkyně závodu v projednávané věci přehlíží, že zástupčí oprávnění podle §338k odst. 6 o. s. ř. není neomezené. Přisvědčit pak nelze ani dalším argumentům, podle kterých závěr o nedostatku zástupčího oprávnění správce závodu činí z výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením závodu neefektivní nástroj (k namítaným možnostem jednatelů činit za povinného právní jednání srov. zejm. §338k odst. 1 až 3 o. s. ř.).
Práva věřitelů povinného jsou dostatečně chráněna jak ustanoveními §159 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 srov. §135 odst. 2 a §194 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), §68 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), a §98 až 100 zákona č. 182/2006 Sb., úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), tak i úpravou výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením tvrzené pohledávky povinného (za členy jeho statutárního orgánu) v §312 a násl. o. s. ř. a §63 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu).
Jelikož podle §338k odst. 6 o. s. ř. není JUDr. E. J. oprávněna zastupovat žalobce při podání dovolání v projednávané věci a jiné oprávnění přes výzvu Nejvyššího soudu nedoložila, Nejvyšší soud podle §243b, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil dovolací řízení pro nedostatek podmínek řízení, spočívající v absenci průkazu oprávnění JUDr. E. J. zastupovat žalobce.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2016
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu