ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.5397.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 5397/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce PRAKTICKÉ PLASTY, spol. s r. o. , se sídlem v Opavě, Těšínská 1023/29, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 25815326, proti žalovanému T. D. , o zaplacení 929.356,12 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 29 Cm 34/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. července 2014, č. j. 8 Cmo 220/2014-52, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 12. května 2014, č. j. 29 Cm 34/2013-41, zastavil řízení o zaplacení 929.356,12 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce, zastoupen JUDr. Evou Janíkovou, advokátkou, se sídlem ve Frýdku - Místku, Farní 19, PSČ 738 01, jakožto správkyní závodu, dovolání.
Podle §32 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), každý, kdo v řízení vystupuje jako zástupce účastníka, popřípadě jako jeho další zástupce, musí své oprávnění doložit již při prvním úkonu, který ve věci učinil.
Jelikož JUDr. Evě Janíkové v projednávané věci nesvědčí zákonné zástupčí právo podle §338k odst. 6 o. s. ř. (v podrobnostech viz dále), a její oprávnění zastupovat žalobce při podání dovolání nebylo doloženo, Nejvyšší soud ji přípisem ze dne 9. února 2016 vyzval k předložení uvedeného oprávnění ve lhůtě 10 dnů a současně ji poučil, že neučiní-li tak, bude dovolací řízení pro nedostatek podmínky řízení zastaveno. JUDr. Eva Janíková se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila.
Podle §338k odst. 6 o. s. ř. ve sporech a v jiných řízeních, v nichž je povinný účastníkem a které se týkají závodu, je správce oprávněn povinného zastupovat i bez jeho souhlasu; má přitom obdobné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci (§28a odst. 1). Po dobu, po kterou správce závodu zastupuje povinného, nesmí jiné osoby povinného zastupovat nebo za něj jednat.
V projednávané věci se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky z titulu náhrady škody, kterou mu měl žalovaný způsobit jako jeho jednatel porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře, resp. porušením povinnosti podat včas insolvenční návrh.
Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že vztah mezi členem statutárního orgánu obchodní společnosti a touto obchodní společností, a tudíž ani závazky z tohoto vztahu vzniklé, nejsou součástí závodu společnosti (srov. v podrobnostech rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 1499/2009, uveřejněný pod číslem 53/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. prosince 2011, sp. zn. 29 Cdo 2915/2010; označená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná – stejně jako další rozhodnutí dovolacího soudu přijatá po 1. lednu 2001 - na webových stránkách Nejvyššího soudu). Není-li závazek k náhradě škody způsobené porušením povinnosti jednatele při výkonu funkce součástí závodu, netýká se závodu ani řízení o žalobě na nahrazení této škody. Správci závodu tudíž nesvědčí zákonné zástupčí právo podle §338k odst. 6 o. s. ř. (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2016, sp. zn. 29 Cdo 4266/2015, a v něm citovanou judikaturu).
Opačný názor správkyně závodu v projednávané věci přehlíží jak to, že zástupčí oprávnění podle §338k odst. 6 o. s. ř. není neomezené, tak i skutečnost, že ne všechna majetková práva obchodní společnosti musí být nutně součástí jejího závodu. Stejně tak ne všechna řízení, jež jsou ve výsledku způsobilá ovlivnit majetek společnosti, mohou být podřazena posledně označenému ustanovení [viz např. řízení o vyloučení společníka společnosti s ručením omezeným, které dovolatelka v podání ze dne 12. listopadu 2015 uvádí jako příklad řízení, v němž jí zástupčí oprávnění nesvědčí a které přitom je – a dovolatelka se mýlí, usuzuje-li opačně – způsobilé ovlivnit majetek společnosti; srov. v tomto směru §36 a §212 až §214 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „z. o. k.“].
Lze dodat, že práva věřitelů povinného jsou dostatečně chráněna jak ustanoveními §159 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 srov. §135 odst. 2 a §194 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), §68 z. o. k., a §98 až 100 zákona č. 182/2006 Sb., úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), tak i úpravou výkonu rozhodnutí (exekuce) postižením tvrzené pohledávky povinného (za členem jeho statutárního orgánu) v §312 a násl. o. s. ř. a §63 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu).
Jelikož podle §338k odst. 6 o. s. ř. není JUDr. Eva Janíková oprávněna zastupovat žalobce při podání dovolání v projednávané věci a jiné oprávnění přes výzvu Nejvyššího soudu nedoložila, Nejvyšší soud podle §243b, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř. zastavil dovolací řízení pro nedostatek podmínek řízení, spočívající v absenci průkazu oprávnění JUDr. Evy Janíkové zastupovat žalobce.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2016
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu