ECLI:CZ:NS:2016:29.ICDO.31.2016.1
MSPH 94 INS 4940/2009
94 ICm 592/2011
sp. zn. 29 ICdo 31/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Mgr. Ing. Gabriely Jandové, se sídlem v Praze 1, Lazarská 1719/5, PSČ 110 00, jako insolvenční správkyně dlužníka KETTNER PLUS s. r. o. v likvidaci, zastoupené Mgr. Monikou Cihelkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Lazarská 1719/5, PSČ 110 00, proti žalovanému Ch. K. zastoupenému Mgr. Michalem Beranem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, o určení neúčinnosti právních úkonů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 94 ICm 592/2011, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka KETTNER PLUS s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Opatovická 1901/28, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 63982595, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS 4940/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2015, č. j. 94 ICm 592/2011, 101 VSPH 527/2015-176 (MSPH 94 INS 4940/2009), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. dubna 2015, č. j. 94 ICm 592/2011-144, zamítl žalobu insolvenční správkyně Mgr. Ing. Gabriely Jandové o určení neúčinnosti právních úkonů dlužníka KETTNER PLUS s. r. o. v likvidaci vůči věřitelům dlužníka (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Jde přitom o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci, když rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2013, č. j. 94 ICm 592/2011-77, odvolací soud zrušil usnesením ze dne 26. srpna 2014, č. j. 94 ICm 592/2011, 103 VSPH 295/2013-89 (MSPH 94 INS 4940/2009) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle §238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle §237 o. s. ř., neboť dovolatelka – oproti svému mínění – Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí a jež by splňovala předpoklady vymezené §237 o. s. ř.
Námitky dovolatelky, směřující proti skutkovému závěru odvolacího soudu, podle něhož dlužník napadené právní úkony – vyplacení finančních prostředků ve výši 2.431.005,83 Kč „z kapitálového fondu“ dlužníka žalovanému – neučinil (peněžní prostředky žalovanému nevyplatil), jsou pouhou polemikou s hodnocením důkazů učiněným odvolacím soudem. To však se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení 132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout přípustným dovolacím důvodem (srov. obdobně v poměrech právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2005, sp. zn. 29 Odo 1058/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2005, pod číslem 145, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 20 Cdo 4352/2007, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání pak Nejvyšší soud poznamenává, že soudy nižších stupňů uvedený skutkový závěr neučinily izolovaně z jednoho provedeného důkazu (výslechu svědkyně J. N.), jak namítá dovolatelka, ale z více provedených důkazů (kromě výpovědi J. N. i výpovědí L. K. a žalovaného), které hodnotily v souladu s §132 o. s. ř. jak jednotlivě, tak i ve vzájemné souvislosti. Jejich závěrům (podle kterých k vyplacení peněžních prostředků ve dnech a ve výši uvedené v žalobě nedošlo) nelze v tomto směru ničeho vytknout.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. července 2016
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu