ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.26.2016.1
sp. zn. 29 Nd 26/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , proti žalované České republice – Nejvyššímu soudu České republiky , se sídlem v Brně, Burešova 571/20, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 48510190, o splnění poučovací povinnosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 254/2015, o určení věcné příslušnosti, takto:
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 254/2015 jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Odůvodnění:
Žalobkyně se podáním ze dne 2. listopadu 2015 domáhá, aby Městský soud v Brně uložil žalované povinnost „v dovolacích řízeních u ní vedených ve věcech žalobkyně poučit před vydáním rozhodnutí žalobkyni podle ustanovení §15a o. s. ř. o možnosti vznesení námitky podjatosti proti konkrétním soudcům Nejvyššího soudu ČR a sdělit žalobkyni jména těchto konkrétních soudců rozhodujících každou jednotlivou věc žalobkyně vedenou u Nejvyššího soudu ČR“.
Městský soud v Brně předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti podle §104a odst. 2 o. s. ř. s tím, že podání žalobkyně nepovažuje za návrh na zahájení řízení podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), k jehož projednání a rozhodnutí by byl věcně příslušný, nýbrž za podání týkající se dovolacích řízení, v nichž žalobkyně vystupuje jako účastník řízení.
Žalobkyně s důvody, na jejichž základě Městský soud v Brně usuzuje na nedostatek své věcné příslušnosti, nesouhlasí, zdůrazňujíc, že v podání ze dne 2. listopadu 2015 jasně projevila vůli podat návrh na zahájení řízení podle ustanovení §79 o. s. ř.
Podle ustanovení §104a o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení (odstavec 1). Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 2).
Z podání žalobkyně ze dne 2. listopadu 2015 je podle přesvědčení Nejvyššího soudu zřejmé, že podle jeho obsahu (srov. §41 odst. 2 o. s. ř.) jde o žalobu podle části třetí občanského soudního řádu, jíž se žalobkyně domáhá uložení (v žalobě blíže specifikované) povinnosti žalované. K projednání a rozhodnutí takové žaloby jsou pak v prvním stupni příslušné (jelikož není stanoveno jinak) okresní soudy (viz §9 odst. 1 o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto podle ustanovení §104a odst. 2 o. s. ř. rozhodl o věcné příslušnosti tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2016
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu