Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.01.2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.391.2015.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.391.2015.1
sp. zn. 29 Nd 391/2015 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně MEFIN, s. r. o. , se sídlem v Rudolfově, Adamovská 332, PSČ 373 71, identifikační číslo osoby 26 08 03 97 , zastoupené Mgr. Pavlem Jezlem, advokátem, se sídlem v Prachaticích, Kostelní náměstí 16, PSČ 383 01, proti žalovanému Ing. J. Š., o zaplacení částky 937.337,03 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 188/2012, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vznesené žalovaným, takto: Námitka podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Ncp 523/2012 se odmítá. Odůvodnění: Návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 15. listopadu 2010 se žalobkyně (MEFIN, s. r. o.) domáhá vůči žalovanému (Ing. J. Š.) zaplacení částky 937.337,03 s příslušenstvím. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. září 2012, č. j. Ncp 523/2012-29, které nabylo právní moci dne 13. listopadu 2012, určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou prvním stupni příslušné krajské soudy s tím, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Městskému soudu v Praze. Podáním ze dne 17. listopadu 2012 (č. l. 40) vznesl žalovaný námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Karla Podolky, JUDr. Jitky Horové a JUDr. Leandry Zilvarové. Usnesení (ze dne 6. září 2012) podle jeho názoru „neobsahuje žádné odůvodnění, je nesrozumitelné, navíc obsahuje poučení o nepřípustnosti opravného prostředku“. Podle žalovaného má označené usnesení podporovat zájmy jeho bývalé manželky a jde o „účelový postup senátu JUDr. Podolky zneužitím jeho úředních pravomocí“. V dalších podáních datovaných 4. dubna 2013, 11. září 2013, 12. října 2013 a 4. prosince 2014 žalovaný namítá, že dosud nebyly vypořádány jeho námitky podjatosti shora zmíněných soudců Vrchního soudu v Praze. Podle ustanovení §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení §15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Podle §16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2). Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. září 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná. Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení, viz Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83). Srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014. Uplatnil-li proto – jak se podává z obsahu spisu – žalovaný námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Karla Podolky, JUDr. Jitky Horové a JUDr. Leandry Zilvarové (podáním ze dne 17. listopadu 2012) až poté, kdy řízení vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ncp 523/2012 pravomocně skončilo (dne 13. listopadu 2012), učinil tak opožděně. Z obsahu spisu přitom neplyne, že by soudci, ohledně nichž žalovaný vznesl námitku vyloučení, měli ve věci znovu rozhodovat v dalších fázích řízení. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. ledna 2016 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/28/2016
Spisová značka:29 Nd 391/2015
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.391.2015.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Dotčené předpisy:§14 odst. 1 o. s. ř.
§15a odst. 2 o. s. ř.
§16 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-09