ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.395.2015.1
sp. zn. 29 Nd 395/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce P. H. , proti žalované CET 21 spol. s r. o. , se sídlem v Praze 5, Kříženeckého nám. 1078/5, PSČ 152 00, identifikační číslo osoby 45800456, o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 169/2015, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 28 C 169/2015 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalobce (v žalobě ze dne 18. května 2015, doručené Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 29. května 2015) navrhl, aby v záhlaví označená věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně. Důvod k takovému postupu přitom spatřoval ve svých „majetkových a příjmových poměrech“.
Žalovaná s přikázáním věci nesouhlasí.
Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Obvodnímu soudu pro Prahu 5, u nějž je věc vedena, i Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. splněny.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Žalobcem uváděný důvod přitom Nejvyšší soud neshledal natolik závažným, aby byl způsobilý prolomit výše popsané ústavní principy. Samotná nepříznivá finanční situace žalobce bez dalšího důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své bydliště, nezakládá, jiné okolnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání dané věci jiným než příslušným soudem, pak z obsahu spisu neplynou. Při úvahách o možném postupu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nebylo rovněž možné přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalované, která na projednání věci příslušným soudem trvá.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2016
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu