ECLI:CZ:NS:2016:29.ND.396.2015.1
sp. zn. 29 Nd 396/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala ve věci řízení o pozůstalosti po V. H., za účasti J. H. , a L. H. , vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 21 D 1746/2015, o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu prvního stupně, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 21 D 1746/2015, se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Mostě.
Odůvodnění:
V záhlaví označené věci účastníci J. H. a L. H. v podání ze dne 17. října 2015 (č. l. 33), navrhli přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Mostě. Na odůvodnění uvádějí, že jsou jedinými dědici, oba trvale bydlí v M. a tam má bydliště i bývalá manželka zemřelého, se kterou není dosud vypořádané společné jmění manželů.
Podle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu Brno-venkov, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu v Mostě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné a významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V daném případě Nejvyšší soud shledal, že níže uvedené okolnosti případu jsou ve svém souhrnu do té míry významné, že přikázání věci jinému soudu odůvodňují.
Nejvyšší soud přihlédl především k tomu, že oba navrhovatelé mají trvalé bydliště v obvodu Okresního soudu v Mostě a že v daném obvodu se nachází i jediný dosud zjištěný majetek zůstavitele (spoluvlastnický podíl na nemovitosti). V obvodu Okresního soudu v Mostě současně bydlí i bývalá manželka zůstavitele, přičemž do dnešního dne nedošlo k vypořádání společného jmění manželů, do kterého patří i předmětný spoluvlastnický podíl.
Je tedy nepochybné, že projednání pozůstalostního řízení u Okresního soudu v Mostě bude hospodárnější a pro účastníky řízení (dědice) ohleduplnější.
Nejvyšší soud proto podle §12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl návrhu na přikázání předmětné věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Mostě.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. května 2016
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu