ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.117.2016.1
MSPH 98 INS 22351/2014
29 NSČR 117/2016-A-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka GLADERIOS, SE , se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Ve Smečkách 592/22, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24830089, zastoupeného Mgr. et Mgr. Romanou Hiklovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 689/40, PSČ 120 00, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 22351/2014, o návrhu insolvenčního navrhovatele HELAGE CAPITAL, s. r. o. , se sídlem v Praze 10 - Hostivaři, Chudenická 1059/30, PSČ 102 00, identifikační číslo osoby 24787361, zastoupeného JUDr. Josefem Monsportem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vladislavova 1747/16, PSČ 110 00, na nařízení předběžného opatření, o námitce vyloučení soudce Vrchního soudu v Praze, vznesené dlužníkem, takto:
Soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 22351/2014, 4 VSPH 984/2016.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 20. dubna 2016, č. j. MSPH 98 INS 22351/2014-A-115, Městský soud v Praze (dále jen „ insolvenční soud “) zamítl návrh insolvenčního navrhovatele HELAGE CAPITAL, s. r. o. (dále jen „insolvenční navrhovatel“), na nařízení předběžného opatření, jímž by soud ustanovil dlužníkovi předběžného správce.
Proti usnesení insolvenčního soudu podal insolvenční navrhovatel odvolání, které je u Vrchního soudu v Praze vedeno pod sp. zn. MSPH 98 INS 22351/2014, 4 VSPH 984/2016. V průběhu odvolacího řízení vznesl dlužník námitku p odjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D.
Námitku odůvodnil tím, že dle jeho poznatků je soudce JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. rodinným přítelem právního zástupce insolvenčního navrhovatele JUDr. Josefa Monsporta.
Soudce JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. se k námitce vyjádřil sdělením ze dne 30. května 2016 tak, že zástupce insolvenčního navrhovatele osobně nezná, nemůže být tedy rodinným přítelem, pročež se necítí být ve věci jakkoliv podjatý, když na věci nemá osobní zájem.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Dle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. Uvedený soudce nemá k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jeho vyjádření - žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Tvrzení dlužníka, že JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., je rodinným přítelem zástupce insolvenčního navrhovatele, označený soudce ve svém vyjádření k námitce podjatosti popřel. Dlužník ostatně v tomto směru netvrdil ničeho konkrétního, neozřejmil, jakými „poznatky“ v tomto směru disponuje. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé ničím nepodložené tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Nejvyšší soud tudíž nemá námitku podjatosti za důvodnou, pročež rozhodl, že JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D. není vyloučen z projednávání a rozhodování označené odvolací věci.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; insolvenčnímu navrhovateli, dlužníku a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. července 2016
Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu