ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.135.2015.1
KSBR 39 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 135/2015-B-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužnice J. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou, se sídlem v Luhačovicích, Masarykova 175, PSČ 763 26, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 39 INS XY, o schválení oddlužení, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. září 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, 1 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 23. února 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, změnil výrok III. usnesení ze dne 3. března 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 11. dubna 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, jímž (původně) označil majetek, který podle stavu ke dni vydání rozhodnutí náleží do majetkové podstaty, tak, že (nově) za takový majetek již nepovažoval část nemovitostí (pozemek parc. č. st. XY – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. XY – rodinný dům, pozemek parc. č. XY – trvalý travní porost, vše v katastrálním území XY a obci XY, sepsáno na listu vlastnictví XY, jakož i pozemky parc. č. XY – zahrada a parc. č. XY – ostatní plocha, v katastrálním území XY a obci XY, sepsáno na listu vlastnictví č. XY).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání věřitele Trenčianska finančná s. r. o., identifikační číslo osoby 36 30 63 39 (dále jen „věřitel T“), usnesením ze dne 7. září 2015, č. j. KSBR 39 INS XY, 1 VSOL XY, usnesení insolvenčního soudu změnil tak, že výrok III. usnesení ze dne 3. března 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 11. dubna 2014, č. j. KSBR 39 INS XY, se nemění.
Odvolací soud s odkazem na ustanovení §406 odst. 2 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), uzavřel, že insolvenční soud neměl důvod k vydání usnesení ze dne 23. února 2015, jelikož ke změně v rozsahu majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužnice došlo (v důsledku rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů) až po rozhodnutí o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala dlužnice dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť „je zapotřebí sjednotit judikaturu v řízení o vypořádání SJM a v řízení insolvenčním“. Dovolatelka poukazuje na závěry formulované Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 16. července 2008, sp. zn. 28 Cdo 2199/2008, ohledně závazků převzatých jen jedním z manželů bez souhlasu druhého a přesahujících míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, a namítá, že v dovolání označený závazek L. T. (vůči věřiteli T) „nemohl být jejím závazkem a přesto byl v insolvenčním řízení uznán“.
Věřitelka T považuje dovolání za neprojednatelné.
Dovolání dlužnice Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první a odst. 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. ustanovení §242 odst. 3 věty první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Za stavu, kdy dovolatelka právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá (tj. závěr o tom, že insolvenční soud neměl důvod měnit rozsah majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužnice), v dovolání nezpochybnila (výhrady vznesla jen proti pohledávce věřitele T potud, že jde o pohledávku za jejím manželem), věcný přezkum jiných právních otázek (týkajících se pohledávky věřitele T) výsledek sporu ovlivnit nemůže.
K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 560/08.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, věřiteli T, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. července 2016
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu