ECLI:CZ:NS:2016:3.TDO.918.2016.1
sp. zn. 3 Tdo 918/2016 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 7. 2016 o dovolání, které podal obviněný V. L. N., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 7 To 450/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 9 T 88/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2014 , sp. zn. 9 T 88/2014 , byl obviněný V. L. N. uznán vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Za to byl podle §337 odst. 1 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 trestního zákoníku, §82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří roků. Podle §80 odst. 1, 2 trestního zákoníku byl obviněnému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu tří roků.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 4. 12. 2014 , sp. zn. 7 To 450/2014 , jímž je podle §256 trestního řádu jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 4. 12. 2014 [§139 odst. 1 písm. b) cc) trestního řádu].
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný dovoláním opřeným o důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) trestního řádu s tím, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání, přestože v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) a k) trestního řádu. Přitom navrhoval, aby Nejvyšší soud ve smyslu §265k trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2014, č. j. 7 To 450/2014-139, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Opis dovolání obviněného byl samosoudcem soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci . Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství navrhla odmítnout dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) trestního řádu, protože je zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a trestního řádu. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) trestního řádu, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Obviněný V. L. N. je podle §265d odst. 1 písm. b) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první trestního řádu) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v §265f odst. 1 trestního řádu.
Nejvyšší soud dále zkoumal, zda dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e trestního řádu). Podle §265e odst. 1 trestního řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 trestního řádu, jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. V souladu s §265e odst. 3 trestního řádu je lhůta k podání dovolání zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
Z předloženého trestního spisu Nejvyšší soud zjistil, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 7 To 450/2014, bylo doručeno obviněnému V. L. N. dne 5. 1. 2015 a jeho obhájci Mgr. Radimu Strnadovi dne 22. 12. 2014 (č. l. 144v). Dne 12. 11. 2015 udělil obviněný plnou moc k zastupování obhájci Mgr. Marku Sedlákovi (č. l. 161). Podáním ze dne 4. 12. 2015 informoval tento obhájce soud prvního stupně, že se mu při nahlédnutí do spisu nepodařilo ověřit, že by byl písemný překlad usnesení odvolacího soudu o zamítnutí odvolání vypracován a doručen obviněnému (č. l. 164). Na tomto základě nechal odvolací soud vypracovat překlad předmětného rozhodnutí a doručit jej dne 14. 1. 2016 obviněnému (č. l. 144v). Mgr. Marek Sedlák následně téhož dne podal jménem obviněného dovolání (č. l. 185).
Podle §28 odst. 1 trestního řádu je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu nebo využije-li obviněný právo uvedené v §2 odst. 14 trestního řádu, přibere se tlumočník; totéž platí, jde-li o ustanovení tlumočníka osobě, s níž se nelze dorozumět jinak než některým z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. Tlumočník může být zároveň zapisovatelem. Neuvede-li obviněný jazyk, který ovládá, nebo uvede-li jazyk či dialekt, který není jazykem jeho národnosti nebo úředním jazykem státu, jehož je občanem, a pro takový jazyk nebo dialekt není zapsána žádná osoba v seznamu tlumočníků, ustanoví orgán činný v trestním řízení tlumočníka pro jazyk jeho národnosti nebo úřední jazyk státu, jehož je občanem. Jde-li o osobu bez státního občanství, rozumí se jím stát, kde má trvalý pobyt, nebo stát jeho původu. Využije-li obviněný právo uvedené v §2 odst. 14 trestního řádu, přibraný tlumočník přetlumočí na jeho žádost i jeho poradu s obhájcem v průběhu procesních úkonů.
Za podmínek uvedených v §28 odst. 1 trestního řádu je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, usnesení o nařízení pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu, obžalobu, dohodu o vině a trestu a návrh na její schválení, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje . Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná (§28 odst. 2 trestního řádu).
Jestliže s doručením rozhodnutí uvedeného v §28 odst. 2 trestního řádu je spojen počátek běhu lhůty a je třeba pořídit písemný překlad takového rozhodnutí, považuje se rozhodnutí za doručené až doručením písemného překladu (§28 odst. 3 trestního řádu).
Jak dále Nejvyšší soud z předloženého trestního spisu zjistil, obviněný po poučení ve smyslu §28 trestního řádu, učiněném za účasti tlumočníka, výslovně prohlásil, že nepožaduje písemný překlad rozhodnutí uvedených v §28 odst. 2 trestního řádu (č. l. 40). Současně bylo zjištěno, že již od počátku trestního řízení byl obviněný zastoupen obhájcem Mgr. Radimem Strnadem.
Z uvedeného je zřejmé, že obviněnému nebylo třeba písemně překládat rozhodnutí či jiné úkony orgánů činných v trestním řízení podle §28 odst. 2 trestního řádu. Rozhodnutí odvolacího soudu o zamítnutí řádného opravného prostředku proto bylo obviněnému řádně doručeno již dne 5. 1. 2015 a jeho obhájci dne 22. 12. 2014. Na počátek běhu lhůty k podání dovolání proto nemělo žádný vliv pozdější doručení písemného překladu předmětného rozhodnutí odvolacího soudu obviněnému dne 14. 1. 2016 (arg. §28 odst. 3 trestního řádu a contrario). V souladu s §265e odst. 2 trestního řádu ve spojení s §60 odst. 2 trestního řádu počala lhůta k podání dovolání běžet již dne 5. 1. 2015 a uplynula dne 5. 3. 2015. Jestliže bylo jeho dovolání podáno až dne 14. 1. 2016, jde o dovolání opožděné.
Podle §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. Poněvadž ve věci obviněného dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. c) trestního řádu o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v §265i odst. 3 trestního řádu. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 27. 7. 2016
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu