ECLI:CZ:NS:2016:3.TZ.1.2016.1
sp. zn. 3 Tz 1/2016 -18
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání dne 17. 2. 2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. R. , proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, a rozhodl podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. takto:
Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, byl porušen zákon v neprospěch obviněného L. R. v ustanoveních §147 odst. 1 písm. b) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) a §160 odst. 2 tr. ř.
Citované usnesení se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Frýdek-Místek - 1. oddělení obecné kriminality (dále jen policejní orgán) ze dne 8. 7. 2014, č. j. KRPT-117016-7/TČ-2014-070271-104, bylo zahájeno trestní stíhání obviněného L. R. pro přečin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu dle §286 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce „tr. zákoník“), kterého se měl dopustit skutkem podrobně popsaným ve výrokové části tohoto usnesení.
Právní účinky tohoto usnesení nastaly ve vztahu k obviněnému dnem 10. 7. 2014 , kdy mu bylo usnesení doručeno.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, o které rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl jako nedůvodnou.
Proti citovanému usnesení státního zástupce podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného L. R. stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru v posuzované věci státní zástupce porušil ustanovení §147 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., přičemž v řízení předcházejícím byla porušena též ustanovení §143 odst. 1, §146 odst. 2 písm. a) a §160 odst. 2 tr. ř. Ministr spravedlnosti namítl, že policejní orgán předložil stížnost obviněného podanou proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání předčasně, neboť nevyčkal, až uplyne lhůta k podání této stížnosti všem oprávněným osobám. U obviněného byl totiž dán důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., přičemž obhájkyni obviněného bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání až dne 22. 8. 2014 a státní zástupce rozhodl o stížnosti obviněného proti tomuto usnesení již dne 1. 8. 2014.
Vzhledem k uvedenému ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil namítané porušení zákona, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, jakož i další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde jeho zrušením, pozbydou podkladu. Dále ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal věc státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší soud před svým rozhodnutím doručil opis podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyššímu státnímu zastupitelství a obviněnému L. R. a jeho obhájci s tím, že uvedené strany mají právo vyjádřit se k podané stížnosti pro porušení zákona, ale nikdo z nich nevyužil tohoto práva.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal v rozsahu vyplývajícím z ustanovení §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, jakož i příslušnou část řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného L. R.
K námitce ministra spravedlnosti, v níž zpochybnil procesní postup státního zástupce při rozhodování o stížnosti obviněného podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, uvádí Nejvyšší soud následující. Z ustanovení §146 odst. 2 tr. ř. vyplývá povinnost orgánu činného v trestním řízení vyčkat uplynutí běhu zákonné třídenní lhůty k podání stížnosti proti usnesení u všech osob oprávněných podat tuto stížnost. Jestliže se určité usnesení oznamuje jak obviněnému, tak jeho zákonnému zástupci nebo obhájci, běží lhůta k podání stížnosti od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději (§143 odst. 1 tr. ř.). Jak vyplývá ze spisových podkladů v posuzované trestní věci obviněného L. R., usnesení příslušného policejního orgánu o zahájení jejího trestního stíhání ze dne 8. 7. 2014, č. j. KRPT-117016-7/TČ-2014-070271-104, bylo oznámeno doručením jeho písemného vyhotovení, a to obviněnému dne 10. 7. 2014 a jeho obhájkyni Mgr. Markétě Rájecké až dne 22. 8. 2014. Ze spisového materiálu vyplývá, že již v době vydání usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání L. R. byly u obviněného dány důvody nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť obviněný L. R. se toho času nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 6 T 130/2013.
Opatřením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 0 Nt 1649/2014, tedy až poté, co dozorový státní zástupce zamítl stížnost obviněného směřující do rozhodnutí policejního orgánu o zahájení jeho trestního stíhání, byl obviněnému L. R. ustanoven v intencích ustanovení §39 tr. ř. obhájce, a to Mgr. Markéta Rájecká, advokátka se sídlem ve Frýdku-Místku. Mgr. Markétě Rájecké bylo usnesení o zahájení trestního stíhání jmenovaného včetně opatření soudu o ustanovení obhájce společně s vyrozuměním o konání výslechu obviněného doručeno policejním orgánem dne 22. 8. 2014.
Pokud tedy státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, zamítl stížnost obviněného podanou proti citovanému usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, jde o rozhodnutí předčasné a v rozporu se zákonem.
V daném případě totiž bylo povinností policejního orgánu vyčkat zda si obviněný obhájce sám zvolí, případně až mu bude ustanoven soudem, a oznámit usnesení o zahájení trestního stíhání i obhájci obviněného, v daném případě Mgr. Markétě Rájecké, neboť u obviněného byl dán důvod nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. Za tohoto stavu tudíž policejní orgán nemohl stížnost, kterou si podal sám obviněný proti usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, postoupit k rozhodnutí státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, ale měl učinit nezbytné úkony k tomu, aby zmíněné usnesení mohlo být oznámeno též obhájkyni obviněného. Teprve poté, co by již uplynula zákonná lhůta k podání stížnosti, popřípadě k jejímu doplnění, všem oprávněným osobám, měl policejní orgán věc předložit příslušnému státnímu zástupci. Proto není v souladu se zákonem ani postup státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, neboť za popsaného stavu nemohl rozhodnout o podané stížnosti. Jeho usnesení bylo tedy předčasné a v rozporu s právem obviněného na obhajobu, takže byla porušena ustanovení §146 odst. 2 písm. a), §147 odst. 1 písm. b), §148 odst. 1 písm. c) a §160 odst. 2 tr. ř.
Vzhledem k tomu Nejvyšší soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, shledal podanou stížnost pro porušení zákona jako důvodnou. Proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 písm. b) tr. ř. a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a §160 odst. 2 tr. ř., a to v neprospěch obviněného L. R. Porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného, je zřejmé z toho, že dozorující státní zástupce rozhodl předčasně o stížnosti obviněného podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání, aniž by vyčkal uplynutí lhůty k podání stížnosti.
Nejvyšší soud pak s ohledem na vyslovené porušení zákona, k němuž došlo v neprospěch obviněného L. R., podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 2 ZT 79/2014, a to včetně všech dalších rozhodnutí obsahově na ně navazujících, pokud jejich zrušením pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud závěrem připomíná, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustný další opravný prostředek.
V Brně dne 17. 2. 2016
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu