ECLI:CZ:NS:2016:3.TZ.17.2016.1
sp. zn. 3 Tz 17/2016 -28
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 8. 6. 2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Eduarda Teschlera a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného E. Ch. , proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanovení §419 tr. zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.) v neprospěch obviněného E. Ch.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Příbrami se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný E. Ch. byl trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. 3 T 207/2007, uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen „tr. zák.“), jehož se dopustil tak, že:
- dne 27. 10. 2007 v době kolem 20.45 hodin v ul. Š. v P., okr. P., řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Seat Toledo, ačkoli si byl vědom toho, že není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle ustanovení §81 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, neboť pozbyl řidičského oprávnění.
Za to mu byl uložen podle §180d tr. zák., s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř., §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák., trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a rovněž trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 1 roku. Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 28. 12. 2007 a nabyl právní moci dnem 8. 1. 2008.
Usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 8. 9. 2008, sp. zn. 14 Nt 704/2008, byl obviněnému E. Ch. podle §336 odst. 2 tr. ř. nařízen výkon trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin uložených mu výše citovaným trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami.
Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, bylo podle §45a odst. 4 tr. zák. rozhodnuto, že nevykonaný trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který byl obviněnému E. Ch. uložen trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. 3 T 207/2007, se přeměňuje na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 100 dnů a pro výkon trestu se obviněný zařazuje do věznice s ostrahou. Toto usnesení nabylo právní moci dne 15. 5. 2010.
Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného E. Ch. stížnost pro porušení zákona, a to proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007.
Stěžovatel je toho názoru, že usnesením Okresního soudu v Příbrami, ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, byl porušen zákon v ustanoveních §45a odst. 4 tr. zák. s přihlédnutím k ustanovení §419 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), v neprospěch obviněného E. Ch.
Dnem 1. 1. 2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, obsahující přechodné ustanovení §419, dle něhož se trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, nevykoná. Takovým trestným činem je nepochybně i trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., jehož se dopustil ten, kdo řídil motorové vozidlo, ačkoli nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona.
Okresní soud v Příbrami rozhodoval dne 27. 4. 2010, tedy již za účinnosti trestního zákoníku, přitom přechodné ustanovení §419 tr. zákoníku zjevně nerespektoval, neboť další výkon trestů v dané věci uložených obviněnému Ch., a to jak trestu obecně prospěšných prací, tak i trestu zákazu činnosti, počínaje dnem 1. 1. 2010 nepřicházel v úvahu, ať už byl před tímto dnem jejich výkon v jakémkoli stadiu.
Okresní soud v Příbrami měl tedy naopak po dni 1. 1. 2010 rozhodnout usnesením podle §465 odst. 1 tr. ř. s tím, že tresty uložené obviněnému Ch. za čin, který v důsledku změny trestního zákona již není trestným činem, se nevykonají.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, byl v neprospěch obviněného E. Ch. porušen zákon v ustanovení §45a odst. 4 tr. zák., s přihlédnutím k ustanovení §419 tr. zákoníku, aby p odle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále aby podle §271 odst. 1 tr. ř. sám rozhodl, případně aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Příbrami, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen, a to ve směru vytýkaném ministrem spravedlnosti.
Od 1. 1. 2010 je účinný nový trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb. ve znění novely), který již trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák. neobsahuje. Podle §419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti trestního zákoníku za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
V přezkoumávaném případě obviněného E. Ch. se bezpochyby jedná o situaci předpokládanou citovaným ustanovením §419 tr. zákoníku. Obviněný byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 11. 2007, sp. zn. 3 T 207/2007, tedy před nabytím účinnosti trestního zákoníku, za trestný čin podle §180d tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Z uloženého trestu ve stanovené lhůtě nic nevykonal.
Usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, bylo podle §45a odst. 4 tr. zák. rozhodnuto, že nevykonaný trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin se přeměňuje na nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 100 dnů a pro výkon trestu byl obviněný zařazen do věznice s ostrahou. Toto rozhodnutí učinil okresní soud po 1. 1. 2010, t. j. za účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., a bylo povinností soudu na daný případ aplikovat ustanovení §419 tr. zákoníku v tom smyslu, že měl rozhodnout tak, že tresty uložené trestním příkazem Okresního soudu v Příbrami se nevykonají. Důvodem takového postupu byla skutečnost, že trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., již není v nově přijatém trestním zákoníku uveden.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokud při aplikaci ustanovení §419 tr. zákoníku došlo k určitým nejasnostem či nesprávnostem, stalo se tak nepochybně z důvodu počátečních výkladových problémů, zda v předmětném ustanovení obsažený pojem čin je třeba klást na roveň pojmu skutek , či pojmu trestný čin . Převážil nakonec názor, že ustanovení §419 tr. zákoníku má pod pojmem čin nepochybně na mysli pojem trestný čin, který se v něm v dané souvislosti též výslovně objevuje a není tudíž důvod, aby bylo přistoupeno k výkladu opačnému.
Jestliže byl pachatel odsouzen za řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., pak vzhledem k dekriminalizaci tohoto trestného činu trestním zákoníkem je třeba postupovat podle ustanovení §419 tr. zákoníku, tj. rozhodnout o tom, že uložený trest za tento trestný čin (popř. jeho dosud nevykonaný zbytek) se nevykoná. Aplikace ustanovení §419 tr. zákoníku nevyžaduje, aby posuzovaný čin nenaplňoval zákonné znaky skutkové podstaty žádného trestného činu uvedeného ve zvláštní části nového trestního zákoníku.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pokud Okresní soud v Příbrami svým usnesením ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 3 T 207/2007, nepostupoval v souladu s výše uvedeným výkladem ustanovení §419 tr. zákoníku, porušil v tomto ustanovení zákon, a to v neprospěch obviněného E. Ch.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí, na tato usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Příbrami, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 6. 2016
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu