ECLI:CZ:NS:2016:3.TZ.24.2016.1
sp. zn. 3 Tz 24/2016 -9
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 29. 6. 2016 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné N. E. , roz. B., proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 1 ZT 7/2016, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 1 ZT 7/2016, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněné N. E.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením policejního orgánu – Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územního odboru Frýdek-Místek, 1. OOK Frýdek-Místek ze dne 11. 1. 2016, č. j. KRPT-147550-72/TČ-2015-070271-101, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněné N. E. pro přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku.
Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podala obviněná N. E. v zákonné lhůtě stížnost, která byla usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 1 ZT 7/2016, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta jako nedůvodná.
Proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 1 ZT 7/2016, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné N. E. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §146 odst. 2 písm. a) a §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. v neprospěch obviněné N. E.
Podle názoru ministra spravedlnosti státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ještě předtím, než rozhodla o stížnosti výše jmenované obviněné, vyslovila zcela zřetelný souhlas se zahájením jejího trestního stíhání i se zněním souvisejícího usnesení, což ji vyloučilo z následného rozhodování o stížnosti podané proti takovému usnesení. Uvedeným postupem státní zástupkyně došlo podle ministra spravedlnosti k porušení zásady zakotvené v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., že o stížnosti proti usnesení policejního orgánu, ke kterému dal souhlas nebo pokyn dozorující státní zástupce, rozhoduje jemu nadřízený státní zástupce.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 1 ZT 7/2016, byl porušen zákon v neprospěch obviněné N. E. ve vytýkaném směru, a aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení i řízení mu předcházející a shledal, že zákon byl porušen, a to v těch směrech a z těch důvodů, jak namítl ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona.
Nejvyšší soud k tomu připomíná, že otázku, který státní zástupce je příslušný k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu, řeší ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Podle něj je zásadně oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením. Výjimkou je však situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn policejnímu orgánu k vydání napadeného usnesení. V takovém případě rozhoduje o stížnosti jemu nadřízený státní zástupce. Smyslem citovaného ustanovení je zajistit nejvyšší možnou míru nestrannosti a objektivity při rozhodování o stížnosti.
Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že věc N. E. byla původně dne 19. 11. 2015 pod č.j. KRPT-147550-39/TČ-2015-070214 policejním orgánem podle §159a odst. 1 písm. a) tr. ř. odevzdána Magistrátu města Frýdku-Místku, odboru vnitřních věcí, přestupkovému oddělení, k projednání přestupku.
Dne 7. 12. 2015 byl Magistrátem města Frýdku-Místku spis postoupen Okresnímu státnímu zastupitelství ve Frýdku-Místku k posouzení, zda se nejedná o trestný čin vzhledem k výši způsobené škody, když poškozený nesouhlasil s odborným vyjádřením znalce, který původní částku 5.457 Kč snížil na částku 2.248 Kč.
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku po prostudování spisu přípisem ze dne 10. 12. 2015 sdělila Magistrátu Frýdku-Místku, že vzhledem k faktuře ze dne 10. 9. 2015, kterou poškozený předložil až přestupkovému orgánu, bude věc posuzována jako přečin poškození cizí věci dle §228 odst. 1 tr. zákoníku, a proto ji postoupila Policii ČR, Obvodnímu oddělení Frýdek-Místek. Zároveň státní zástupkyně dne 10. 12. 2015 ve věci podezřelé N. E. zaslala spis Magistrátu města Frýdku-Místku Policii ČR Obvodnímu oddělení Frýdek-Místek s poznámkou, že „vzhledem k tomu, že poškozený D. M. vynaložil za uvedení v předešlý stav částku 5.457 Kč, o čemž předložil Magistrátu města Frýdku-Místku fakturu vystavenou dne 10. 9. 2015, jsou naplněny znaky skutkové podstaty přečinu poškození cizí věci dle §228 odst. 1 tr. zákoníku“.
Policejní orgán po doručení spisu pokračoval dne 14. 12. 2015 v úkonech trestního řízení a dne 28. 12. 2015 spis postoupil SKPV ve Frýdku-Místku s návrhem na zahájení trestního stíhání dle §160 odst. 1 tr. ř. proti konkrétní osobě. Usnesení dle §160 odst. 1 tr. ř. proti N. E. pro přečin dle §228 odst. 1 tr. zákoníku bylo pak vydáno dne 11. 1. 2016.
Proti citovanému usnesení o zahájení trestního stíhání podala obviněná stížnost. O této stížnosti rozhodovala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku, která usnesením ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 1 ZT 7/2016, stížnost obviněné podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítla jako nedůvodnou.
Podle §146 odst. 2 písm. a) tr. ř., jestliže lhůta k podání stížnosti již všem oprávněným osobám uplynula a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, předloží věc k rozhodnutí policejní orgán státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci.
Podle ustanovení §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.
Ze shora uvedených skutečností a zákonných ustanovení je zřejmé, že pokud státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku sama rozhodla o stížnosti obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání, a to přesto, že již dříve dala policejnímu orgánu písemný pokyn k zahájení tohoto trestního stíhání obviněné, postupovala v rozporu se zákonem, neboť příslušný k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné byl ve smyslu ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze jako nadřízený státní zástupce.
Na tomto místě je totiž třeba zdůraznit, že ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. má zásadní význam pro zajištění objektivity rozhodování o stížnosti. Státní zástupce, který vykonává dozor nad přípravným řízením a v jeho rámci nad činností jednotlivých policejních orgánů, je zásadně orgánem oprávněným k rozhodnutí o stížnosti podané proti usnesení těchto policejních orgánů. Výjimkou je ale situace, kdy tento státní zástupce sám dal souhlas nebo pokyn k vydání usnesení policejnímu orgánu. V důsledku toho by totiž nemohl zcela nestranným způsobem podanou stížnost přezkoumat a rozhodnout o ní. V těchto případech proto musí být taková stížnost jeho prostřednictvím předložena státnímu zástupci nadřízeného státního zastupitelství. Tyto zásady lze bezpochyby vztáhnout i na případ obviněné N. E., přičemž v duchu těchto zásad nebylo státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku postupováno.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Frýdku-Místku ze dne 2. 2. 2016, sp. zn. 1 ZT 7/2016, byl porušen zákon v ustanovení §146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněné N. E. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem k této změně pozbyla svého podkladu. Nejvyšší soud přitom věcně nepřezkoumával a ani nemohl přezkoumávat napadené usnesení státní zástupkyně.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Ostravě, aby věc jako věcně i místně příslušný v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Při tomto svém rozhodování bude podle §270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem Nejvyššího soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 6. 2016
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu