ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1602.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 1602/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. Č., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 261 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 408/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2015, č. j. 72 Co 180/2015-39, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 19. 5. 2015, č. j. 72 Co 180/2015-39, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 10. 11. 2014, č. j. 28 C 408/2013-29, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu, č. j. 72 Co 180/2015-39, podal žalobce dovolání (č. l. 41), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí, a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 1. 7. 2015, č. j. 28 C 408/2013-45 (žalobci doručeným dne 13. 7. 2015), vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta, předložil soudu plnou moc pro zvoleného advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 5. 2015, č. j. 72 Co 180/2015-39, a současně žalobce poučil, že nebude-li do patnácti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Podáním ze dne 27. 7. 2015 (č. l. 46) požádal žalobce „o ustanovení povinného zástupce pro podané dovolání, ač se v dovolání namítá neústavnost procesní normy“.
Žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla zamítnuta (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne 13. 10. 2015, č. j. 28 C 408/2013-52, a usnesení odvolacího soudu ze dne 25. 1. 2016, č. j. 72 Co 9/2016-65).
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Žalobce při podání dovolání (č. l. 41) proti napadenému usnesení odvolacího soudu nebyl zastoupen advokátem nebo notářem a neprokázal ani, že je osobou s právnickým vzděláním. Žalobce před uplynutím dovolací lhůty požádal, aby mu byl ustanoven „zástupce pro podané dovolání“ (č. l. 46). Dvouměsíční lhůta ke splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř. tedy žalobci začala znovu běžet až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (srov. §241b odst. 3 o. s. ř.). O žádosti žalobce o ustanovení „zástupce pro podané dovolání“ bylo rozhodnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 1. 2016, č. j. 72 Co 9/2016-65, které bylo žalobci doručeno dne 25. 2. 2016, a které téhož dne nabylo právní moci. Žalobce ve dvouměsíční lhůtě od právní moci tohoto usnesení (poslední den lhůty 25. 4. 2016), a ostatně ani později, nesplnil podmínku stanovenou v §241 o. s. ř., a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 24. srpna 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu