ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1715.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 1715/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobkyně PhDr. H. P. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 106.897,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu v Praze 2 pod sp. zn. 31 C 564/2014, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. prosince 2015, č. j. 72 Co 483/2015-140, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. listopadu 2015, č. j. 31 C 564/2014-133, zamítl návrh žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů.
K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. prosince 2015, č. j. 72 Co 483/2015-140, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) sama dovolání, v němž mimo jiné požádala „o odklad právní moci napadaného usnesení tak, aby se stavěla lhůta po (ne)splnění podmínky dle ust. §241b odst. 1.“ Usnesením ze dne 16. února 2016, č. j. 31 C 546/2014-144, vyzval soud prvního stupně dovolatelku, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 22. prosince 2015, č. j. 72 Co 483/2015-140. Odvolací soud dovolatelku poučil, že nepředloží-li ve lhůtě 5 dnů od doručení této výzvy soudu plnou moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) dovolací řízení zastaví. Na tuto soudní výzvu dovolatelka reagovala podáním žádosti o ustanovení advokáta pro její zastupování v dovolacím řízení.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolací řízení je třeba zastavit. Nejvyšší soud v usnesení (velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu) ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://nsoud.cz ) vyložil a odůvodnil právní názor, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesením odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud dále vyložil, že dospěje-li dovolací soud k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241b odst. 2 o. s. ř.).
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Z usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že se soud blíže zabýval majetkovými poměry žalobkyně. Soud prvního stupně připomněl, že přiznat osvobození od soudních poplatků lze zcela výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody. Soud prvního stupně poukázal na to, že v rámci své činnosti zjistil, že podle sdělení Ministerstva spravedlnosti byla dovolatelce vyplacena v říjnu 2014 částka ve výši 132.473,83 Kč z titulu rozsudku soudu prvního stupně ze dne 10. března 2014, č. j. 10 C 264/2012-108, který byl potvrzen rozsudkem odvolacího soudu ze dne 17. září 2014, č. j. 55 Co 317/2014-136. Tento příjem ovšem dovolatelka řádně nepřiznala, z čehož soud prvního stupně dovodil, že dovolatelka „nevylíčila své majetkové poměry úplně, resp. vylíčila jen skutečnosti, které svědčí o její špatné finanční situaci a tvrzení žalobkyně tak nelze považovat za důvěryhodná.“ Soud prvního stupně se rovněž zabýval otázkou, zda dovolatelka neuplatňuje své právo svévolně, přičemž zjistil, že dovolatelka jen soudu prvního stupně vystupuje v 278 řízeních, a to vždy v postavení žalobce, navrhovatele či stěžovatele. K dotazu soudu prvního stupně uvedl Okresní soud v Olomouci, že eviduje 259 věcí týkajících se dovolatelky. S ohledem na povahu dovolatelkou vedených sporů a jejich kvantitu dospěl soud prvního stupně k závěru, že „uvedená aktivita žalobkyně je vedena nikoli s úmyslem chránit svá subjektivní práva, nýbrž se záměrem škodit jiným účastníkům řízení (typicky státu a jeho organizačním složkám) a zatěžovat soud. Tato aktivita je o to snadnější, když žalobkyni nic nestojí: řízení je ze zákona od placení soudních poplatků osvobozeno a žalovaní nebývají zastoupeni advokáty.“
Majetkovou situací žalobkyně se zabýval i odvolací soud v rámci přezkumu zamítavého usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud své rozhodnutí řádně odůvodnil a poukázal na to, že „na bezplatné právní zastoupení není zákonný nárok, bylo proto třeba, aby žalobkyně uvedla pravdivě a úplně všechny rozhodné skutečnosti a předložila veškeré doklady, ze kterých by bylo možné její celkovou životní situaci zjistit a posoudit.“ Toto však dovolatelka nesplnila, a proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.
Ze spisu rovněž nevyplývá, že by před podáním dovolání došlo ke změně majetkových poměrů dovolatelky. Dovolatelka neuvedla, že by se její majetkové poměry změnily, ani nedoplnila své prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Nejvyšší soud tak sdílí závěr nižších soudů, které řádné odůvodnily svá usnesení.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolatelce advokáta pro řízení o dovolání proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu a kdy dovolatelka neodstranila absenci povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle §241b odst. 2, §243f odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. května 2016
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu