ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1879.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 1879/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Pavlíkem v právní věci žalobkyně J. F., proti žalovanému P. Ž., o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze, pod sp. zn. 34 C 3/2013, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. prosince 2015, č. j. 3 Co 192/2013-105, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Městský soud v Praze (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. března 2013, č. j. 34 C 3/2013-90, žalobu odmítl, nepřipustil zastoupení žalobkyně zmocněncem V. H., a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze (dále též „soud druhého stupně“ nebo „odvolací soud“) usnesením ze dne 7. prosince 2015, č. j. 3 Co 192/2013-105, usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Uvedené usnesení odvolacího soudu napadla dne 10. března 2016 žalobkyně vlastnoručně sepsaným dovoláním (resp. eventuálně sepsaným jejím obecným zmocněncem).
Soud prvního stupně po té usnesením ze dne 29. března 2016, č. j. 34 C 3/2013-147, žalobkyni mimo jiné vyzval, aby nejpozději do uplynutí lhůty k dovolání podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., doručila soudu advokátem sepsané řádné dovolání s poučením, že pokud tak neučiní, dovolací soud řízení zastaví. Usnesení bylo doručeno žalobkyni dne 8. dubna 2016, nedostatek povinného zastoupení však ve stanovené lhůtě nebyl odstraněn.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř., účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatelka nesplnila zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o.s.ř.).
U výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení §243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 2. května 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu