ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1959.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 1959/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. Č., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 6, o nejasném podání, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 46 Nc 1818/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 2014, č. j. 19 Co 1681/2014-9, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Žalobce se podáním k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 8. 2013 domáhal uložení povinnosti České republice, zastoupené Ministerstvem spravedlnosti, spočívající v „uhrazení nákladů vzniklých existencí promlčecí lhůty exekutorem Mikou stavěné pohledávky VZP“. Jelikož ani přes výzvu soudu nebyly odstraněny vady podání ve smyslu §43 odst. 2 o. s. ř., bylo toto podání usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 4. 2014, č. j. 46 Nc 1818/2013-5, odmítnuto. K odvolání žalobce pak bylo shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích odmítavé rozhodnutí prvoinstančního soudu potvrzeno. Žalobce podal dne 10. 12. 2014 dovolání, které však nesplňovalo náležitosti, zejména §241 o. s. ř. Na základě výzvy a poučení soudu požádal dne 4. 12. 2015 žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů. Tato žádost byla usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 12. 2015, č. j. 46 Nc 1818/2013-28, zamítnuta, následně po odvolání žalobce byl zamítavý výrok potvrzen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 1. 2016, č. j. 19 Co 190/2016-32. Na výzvu soudu ze dne 15. 3. 2016, č. j. 46 Nc 1818/2013-39, aby dovolatel předložil plnou moc svého právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a prostřednictvím tohoto právního zástupce podal řádné dovolání, dovolatel nereagoval.
Dovolací soud při zvážení podání dovolatele ve světle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, dospěl k závěru, že se jedná o bezúspěšné uplatňování práva a dovolateli zástupce neustanovil. Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), dovolací soud řízení podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 5. 2016
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu