ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2124.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 2124/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. Č., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 100 Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 28 C 380/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 5. 2015, č. j. 8 Co 396/2015-23, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 28. 5. 2015, č. j. 8 Co 396/2015-23, potvrdil usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích jako soudu prvního stupně ze dne 26. 1. 2015, č. j. 28 C 380/2014-8, kterým nebylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 9. 7. 2015 včasné dovolání (č. l. 28), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí, a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání žalobce nebyl zastoupen advokátem, přičemž podáním ze dne 21. 9. 2015 požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 17. 12. 2015, č. j. 28 C 380/2014-43, tak, že návrh žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 15. 2. 2016, č. j. 8 Co 157/2016-57, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 8. 2015, č. j. 28 C 380/2014-34, které bylo žalobci řádně doručeno dne 21. 8. 2015, a opětovně usnesením ze dne 29. 2. 2016, č. j. 28 C 380/2014-64, které bylo žalobci řádně doručeno dne 4. 3. 2016, vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce však na výzvu soudu prvního stupně nikterak nereagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Žalobce při podání dovolání proti napadenému usnesení odvolacího soudu nebyl zastoupen advokátem nebo notářem, ani neprokázal, že sám má právnické vzdělání. Žalobce před uplynutím dovolací lhůty požádal, aby mu byl ustanoven „advokát pro podané dovolání“ (č. l. 36). Dvouměsíční lhůta ke splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř. tedy žalobci začala znovu běžet až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (srov. §241b odst. 3 o. s. ř.). O žádosti žalobce o ustanovení „advokáta pro podané dovolání“ bylo rozhodnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 15. 2. 2016, č. j. 8 Co 157/2016-57, které bylo žalobci doručeno dne 25. 2. 2016, a které téhož dne nabylo právní moci. Žalobce ve dvouměsíční lhůtě od právní moci tohoto usnesení (poslední den lhůty 25. 4. 2016), a ostatně ani později, nesplnil podmínku stanovenou v §241 o. s. ř., a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Nejvyšší soud pro úplnost doplňuje, že řízení ve věcech náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené při výkonu veřejné moci je osvobozeno od placení soudních poplatků [srov. §11 odst. 1 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích]. Pro neuhrazení soudního poplatku v předmětném řízení proto nelze řízení zastavit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 2. listopadu 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu