ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2442.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 2442/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobkyně Golf City – Štiřín s. r. o., identifikační číslo osoby 26751003, se sídlem v Praze 6, Lužná 591/4, proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 6, o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 64/2013, o dovolání Pavla Diviše, nar. 19. 11. 1953, bytem v Sýkořici 248, zastoupeného Mgr. Terezou Rajchlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Myslíkova 23, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2016, č. j. 14 Co 438/2015-68, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Předmětem řízení bylo zaplacení shora uvedené částky jako náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím Obecního úřadu v Kamenici ze dne 26. 6. 2009, sp. zn. SU/0001052/09/SU, o umístění stavby.
Napadeným rozsudkem k odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že se žaloba zamítá, současně žalobkyni uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a náhradu nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl dovoláním Pavel Diviš, nar. 19. 11. 1953, s tím, že žalobkyně je jeho právní předchůdkyní, neboť s ní uzavřel smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě došlo k postoupení souzené pohledávky na jeho osobu.
Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s §218 písm. b) o. s. ř. odmítl.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §243c odst. 3 věty prvé o. s. ř. ustanovení §218 písm. b), §218a, §224 odst. 1 a 2 a §225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně.
Podle §218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.
Protože dovolatel P. D. nebyl účastníkem řízení, není ve smyslu §240 odst. 1 věty prvé o. s. ř. oprávněn podat proti rozsudku odvolacího soudu dovolání. Současně v dovolání neuvádí, a ani jinak nevyšly najevo, skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že ve smyslu §107 o. s. ř. dosavadní žalobkyně ztratila způsobilost být účastníkem řízení.
Postoupení pohledávky, kterého se dovolatel dovolává, je nepochybně ve smyslu §107a odst. 1 o. s. ř. právní skutečností, s níž právní předpisy spojují přechod práva účastníka, o něž v řízení jde, a která by jinak za řízení umožňovala dosavadnímu žalobci navrhnout, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na jeho místo, avšak postup podle §107a o. s. ř. není v dovolacím řízení možný (§243b o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 3. listopadu 2016
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu