ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.3130.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 3130/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce A. F. , proti žalované Správa železniční dopravní cesty, státní organizace , se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1003/7, identifikační číslo osoby 709 94 234, o zrušení kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 23 C 1/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 22. října 2015, č. j. 22 Co 181/2015-480, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Pardubicích (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 2. prosince 2014, č. j. 23 C 1/2014-330, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vydání rozsudku, jímž by soud zrušil kupní smlouvu ze dne 17. prosince 2013 uzavřenou mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, jejímž předmětem byl převod id. ¼ pozemků, zapsaných u Katastrálního úřadu pro P. k., Katastrální pracoviště P., na listu vlastnictví č. 5406 pro katastrální území a obec P..
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové (dále již „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. října 2015, č. j. 22 Co 181/2015-480, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) dne 24. února 2016 sám dovolání (přípis byl sice označen jako „odvolání“ a byl adresován „Vrchnímu soudu v Brně“, ale s ohledem na to, že: (i) směřuje proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 22. října 2015, č. j. 22 Co 181/2015-480, že (ii) dovolatel uvádí, že jeho (mimořádný) opravný prostředek vychází z poučení obsaženém ve zmiňovaném rozsudku odvolacího soudu, že (iii) přípis byl úředně přeložen z jazyka chorvatského, čím mohlo dojít k neúmyslné změně použité terminologie, že (iv) odvolání pro rozsudku odvolacího soudu český právní řád neumožňuje, a že (v) v Brně neexistuje žádný vrchní soud, je zřejmé, že přípisem měl žalobce na mysli dovolání.
Usnesením ze dne 16. března 2016, č. j. 23 C 1/2014-523, soud prvního stupně vyzval dovolatele, aby si pro dovolací řízení proti rozsudku proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 22. října 2015, č. j. 22 Co 181/2015-480, zvolil zástupcem advokáta a dále aby bylo dovolání doplněno o zákonné náležitosti dovolání podle §241 o. s. ř., a aby doplnil, co přesně mínil učinit předmětným podáním, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení; dovolatel byl přitom poučen o tom, že nezvolí-li si ve stanovené lhůtě právního zástupce a své podání náležitě nedoplní, dovolací řízení bude zastaveno. Toto usnesení bylo dovolateli doručeno dne 18. dubna 2016. Dovolatel sice doručil Nejvyššímu soudu České republiky několik dalších přípisů, ovšem k žádnému z nich nebyla přiložena plná moc pro právního zástupce dovolatele, žádný z nich nebyl takovým právním zástupcem sepsán, ani žádný z nich neobsahoval zákonné náležitosti dovolání. Dovolatel ve stanovené lhůtě nepožádal o ustanovení právního zástupce.
Nejvyšší soud České republiky (dále již „dovolací soud“) dospěl proto k závěru, že dovolací řízení je třeba zastavit, neboť nebyl odstraněn nedostatek povinného právního zastoupení dovolatele.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku pro některé fyzické osoby stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen, nebo že by sám měl právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Dovolací soud proto postupoval podle §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. prosince 2016
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu