ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.3926.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 3926/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce J. M. , t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, Věznice Jiřice, zastoupeného JUDr. Petrem Jahelkou, advokátem se sídlem v Praze, Bílkova 132/4, proti žalovaným 1) České republice – Finančnímu úřadu v Táboře , se sídlem v Táboře, Budějovická 2923, a 2) České republice – Vězeňské službě České republiky , se sídlem v Praze, Soudní 1672/1a, o ochranu osobnosti, vedené u Městskému soudu v Praze pod sp. zn. 31 C 139/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2011, č. j. 3 Co 158/2010 – 119, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 2 o.s.ř.) :
Městský soud v Praze (dále také „soud prvního stupně“ či „městský soud“) rozsudkem ze dne 25. března 2010, č. j. 31 C 139/2009 - 88, zamítl žalobu se žádostí, aby žalované zaplatily žalobci společně a nerozdílně částku 1.000.000,- Kč s příslušenstvím a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a o odměně a náhradě nákladů zástupce žalobce.
Vrchní soud v Praze (dále též „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 20. září 2011, č. j. 3 Co 158/2010–119, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 25. listopadu 2011, podal žalobce dne 27. prosince 2011 dovolání spolu se žádostí, aby mu byl ustanoven právní zástupce pro dovolací řízení. Návazně usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2015, č. j. 31 C 139/2009–196,byl žalobci k ochraně jeho zájmů v dovolacím řízen ustanoven zástupcem advokát JUDr. Petr Jahelka. Usnesení o tom bylo tomuto zástupci doručeno dne 14. května 2015, přičemž právní moci nabylo dne 2. června 2015. Dovolání podané žalobcem v této věci bylo jeho zástupcem doplněno podáním ze dne 6. srpna 2015, podaným k poštovní přepravě dne 7. srpna 2015.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno v září roku 2011, přihlédl k čl. II bodu 12. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. července 2009 (do 1. ledna 2013 – zákon. č. 404/2012 Sb.).
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je chápáno jako zvláštní podmínka dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze sice odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 téhož zákona, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Bylo již naznačeno, že dovolatel v této věci podal dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem. K jeho žádosti mu byl takový zástupce ustanoven, přičemž rozhodnutí o tom nabylo právní moci dne 2. června 2015. Lhůta k doplnění dovolání žalobce o zákonem předpokládané náležitosti určená v ustanovení §241 odst. 3 věta druhá o.s.ř. tak končila v pondělí dne 3. srpna 2015. Zástupce žalobce z řad advokátů však vlastní doplnění dovolání podal k poštovní přepravě teprve dne 7. srpna 2015, a tedy po uplynutí zákonem stanovené lhůty vyhrazené pro takový procesní úkon. Doplnění dovolání po uplynutí dovolací lhůty je však zapovězeno, takže k opožděnému doplnění dovolání nemůže dovolací soud přihlédnout (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února. 2001, sp. zn. 20 Cdo 738/2001). Nastala tak procesní situace, kdy nelze mít za to, že by dovolání žalobce bylo sepsáno zástupcem ve smyslu ustanovení §241 o.s.ř.
Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o.s.ř. ve znění do 31. prosince 2012).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn stanovením §243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s §224 odst. 1 a §151 odst. 1 téhož zákona za situace, kdy žalobce nemá na náhradu těchto nákladů nárok, zatímco žalovaným v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu