ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.4303.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 4303/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobce Ing. V. Č. , zastoupeného Mgr. Vítem Brožkem, advokátem se sídlem v Praze 10, Na Kovárně 472/8, proti žalovaným 1) D. Č. , a 2) Ing. R. S. , oběma zastoupeným Mgr. Libuší Šplíchalovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Kostelní 364/28, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 56 C 67/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2015, č. j. 18 Co 17/2015-86, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243c odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), nýbrž pouhou skutkovou a právní polemiku s odvolacím soudem [bez právně relevantního vymezení (některé ze čtyř variant) přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř.], a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.
I když se žalované k dovolání žalobce prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřily, nebylo možné toto jejich vyjádření spojovat s účelně vynaloženým výdajem z hlediska rozhodování o náhradě nákladů dovolacího řízení. Je tomu tak z toho důvodu, že vyjádření bylo vesměs zaměřeno do věci samé bez jakékoliv reflexe, že žalobce v dovolání nevymezil předpoklad či předpoklady přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. Za této procesní situace proto dovolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§243b, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. ledna 2016
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu