ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.4514.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 4514/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D, LL.M., ve věci žalobce A. Ž., toho času PS 1/9 – Mírov, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 115.625,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 139/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2015, č. j. 58 Co 69/2015-110, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Žalobce v řízení, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 15 C 139/2013, požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení vedené o jeho dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2014, č.j. 58 Co 239/2014-96. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále též „soud prvního stupně“ nebo „obvodní soud“) usnesením ze dne 22. prosince 2014, č.j. 15 C 139/2013-104, však tuto žádost žalobce zamítl.
Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že poměry žalobce jsou mu známy z jeho úřední činnosti. Žalobce je ve výkonu trestu ve věznici Mírov, kde není pracovně zařazen z důvodu nedostatku pracovních příležitostí. Obvodní soud dospěl k závěru, že poměry žalobce neodůvodňují osvobození od soudních poplatků, přičemž poukázal zejména na okolnost, že žalobce se sám v důsledku spáchání jednoho z nejzávažnějších trestných činů ocitl ve výkonu trestu odnětí svobody, což vedlo ke stavu, kdy není schopen zaplatit soudní poplatek. Soud prvního stupně uzavřel, že jelikož žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, není tak splněna ani podmínka pro to, aby mu byl ustanoven zástupce.
Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 30. března 2015, č. j. 58 Co 69/2015-110, výše uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když se plně ztotožnil s jeho závěry.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, aniž by byl zastoupen zástupcem z řad advokátů. Přípustnost tohoto opravného prostředku dovozuje z ustanovení §237 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), protože se domnívá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, anebo má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka rozsouzena jinak. Jako dovolací důvod uvádí s poukazem na předchozí judikaturu nesprávné právní posouzení věci, v němž poukazuje na judikaturu ESLP i na rozhodnutí českých soudů. Žalobce považuje postup obou soudů za „svévolný“. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, a aby sám určil, že advokátka Mgr. Tereza Coufalová, určená k jeho zastoupení Českou advokátní komorou, se potvrzuje jako advokát určený soudem pro splnění zákonné povinnosti žalobce podle ustanovení §241 o.s.ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).
Podle §30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li např. již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu, apod. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
V posuzovaném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady.
Jak vyplývá z obsahu spisu, Nejvyšší soud, jako soud dovolací, usnesením ze dne 30. března 2016, sp.zn. 30 Cdo 4512/2015, odmítl dovolání žalobce A. Ž., zastoupeného advokátkou Mgr. Terezou Coufalovou, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2014, č.j. 58 Co 239/2014-96. Uvedená zástupkyně byla žalobci určena předsedou České advokátní komory, který tak dne 23. dubna 2015 rozhodl s přihlédnutím k §45 odst. 2 písm. a) a §18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Již tato skutečnost, kdy žalobce jako dovolatel byl v dovolacím řízení řádně zastoupen zástupcem z řad advokátů, nekoresponduje se zákonným požadavkem obsaženým v ustanovení §30 odst. 1 o.s.ř., podle něhož může soud (za současného splnění dalších podmínek) účastníku ustanovit zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, neboť v tomto případě byla ochrana jeho zájmů institucionálně zajištěna.
Za tohoto stavu dovolací soud s přihlédnutím k ustanovení §138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti v záhlaví tohoto usnesení uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze, a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu