ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.4690.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 4690/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce Ing. J. Č. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 132/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. května 2015, č. j. 15 Co 114/2015-46, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. prosince 2014, č. j. 31 C 132/2013-24, kterým byla zamítnuta žaloba, aby soud konstatoval, že došlo k porušení práv žalobce a k pochybením na straně soudu (v rozsudku podrobněji popsaným – výrok I), byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 10 800 Kč (výrok II) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok III).
Žalobce napadl rozsudek odvolacího soudu dovoláním, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. V dovolání uvedl, že „v tomto případě nepožádá ČAK o advokáta a nebude ho zajišťovat, protože by to bylo zbytečné“.
Usnesením ze dne 24. srpna 2015, č. j. 31 C 132/2013-59, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu