ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.5110.2015.1
sp. zn. 30 Cdo 5110/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 7 C 24/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2015, č. j. 25 Co 86/2015-363, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil Krajský soud v Praze jako soud odvolací ve výrocích II, III a IV rozsudek Okresního soudu v Nymburce jako soudu prvního stupně ze dne 22. prosince 2014, č. j. 7 C 24/2007-319. Uvedenými výroky soud prvního stupně zastavil řízení v části o zaplacení částky 371 542,76 Kč, v části o zaplacení částky 128 457,24 Kč žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 321 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. V dovolání žalobce požádal o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Žádost o ustanovení advokáta byla zamítnuta usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. července 2015, č. j. 7 C 24/2007-384, které nabylo právní moci dne 14. srpna 2015.
Usnesením ze dne 7. září 2015, č. j. 7 C 24/2007-397, řádně doručeným žalobci dne 9. září 2015, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.
V Brně dne 7. ledna 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu