Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.07.2016, sp. zn. 30 Cdo 524/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.524.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.524.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 524/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci P. B. , proti žalovaným 1) JUDr. Jiřímu Spáčilovi, CSc., 2) Mgr. Davidu Havlíkovi a 3) Mgr. Michalu Králíkovi, Ph.D., všem s místem pracoviště Nejvyšší soud, se sídlem v Brně, Burešova 571/20, o zaplacení částky 1.500.000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 C 19/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. listopadu 2015, č. j. 44 Co 468/2015-76, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): Žalobce se domáhá žalobou ze dne 30. září 2014 zaplacení částky 1.500.000 Kč za tvrzený neoprávněný zásah do svých osobnostních práv, který spatřuje v rozhodovací činnosti žalovaných, jako soudců Nejvyššího soudu. Krajský soud v Brně (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 10. srpna 2015, č. j. 44 Co 153/2015-58, potvrdil usnesení ze dne 4. března 2015, č. j. 112 C 19/2015-43, jímž Městský soud v Brně (dále též „soud prvního stupně“) neustanovil žalobci k jeho žádosti zástupce. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že žalobu v této věci je třeba hodnotit jako zřejmě bezúspěšné uplatňování práva vzhledem k tomu, že není dána pasivní legitimace žalovaných. Soud prvního stupně poté vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dané řízení. Podáním ze dne 22. září 2015 požádal žalobce o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 1. října 2015, č.j. 112 C 19/2015-67, Městský soud v Brně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků. K odvolání žalobce toto usnesení potvrdil Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. listopadu 2015, č.j. 44 Co 468/2015-76. Stejně jako soud prvního stupně učinil závěr, že odvolání není důvodné, když podaná žaloba je případem zcela bezúspěšného uplatnění práva. Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. listopadu 2015 podal žalobce vlastnoručně sepsané dovolání a požádal opětovně o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 4. ledna 2016, č. j. 112 C 19/2015-86, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 15 dnů zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Usnesení bylo dovolateli doručeno dne 18. ledna 2016, na které žalobce reagoval žádostí o ustanovení advokáta pro dovolací řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014. Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle §138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí krajského soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015). Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, když dovolatel uplatňuje dovoláním proti usnesení odvolacího soudu ze dne 26. listopadu 2015, č.j. 44 Co 468/2015-76, zřejmě bezúspěšně právo (srov. §138 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) za situace, kdy se žalobce domáhá ochrany osobnosti za tvrzený zásah do svých osobnostních práv proti pasivně nelegitimovaným žalovaným v souvislosti s výkonem jejich pracovní činnosti (obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2013, sp. zn. 30 Cdo 690/2013). Za této situace proto odvolací soud opodstatněně vyhodnotil žalobu v dané věci jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Závěr soudů obou stupňů je proto nepochybně správný a dovolací soud se s ním ztotožňuje. V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k tomu byl soudem prvního stupně vyzván, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o.s.ř. řízení o tomto dovolání zastavil. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. července 2016 JUDr. Pavel Pavlík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/19/2016
Spisová značka:30 Cdo 524/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.524.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241b odst. 2 o. s. ř.
§104 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:09/27/2016
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 2995/16
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13